Umřela...

Je třeba jít dál...:-)

:-)))

taron: Tak jsem si opět krásně prožil dva smutky: Tvůj i můj, zmíral bolestí marné touhy a s poslední řádkou se zase zvedl a vstal z mrtvých, vstříc další (bez?)naději...
:-)

vanovaso: No jo no, básně mi pomáhají...jsou proto smutné, odevzdávám to někam dál...kamkoliv, komukoliv, snad jen, jestli pomáhají, než ubližují...

Krásná, mám stejný pocity, ale ty jsi asi už dnes dál, díky, je mi z ní smutno, ale je to krása... díky

Sucháč: duševní pochody? No, ty dokáži vyznat jen v básních :)))
díky za koment :)

Někdy bych chtěl tvé myšlenkové pochody poznat osobně, škoda, že jsi tak vzdálená a telefon je příliš neosobní...a na srazech se to nehodí...je to hodně silná zpověď, jako kdybys chtěla se vším skončit...brrrr, husí kůže mi naskakuje...
PS: Ta jehňátka tam být nemusela, ale to je detail... :-D

Sid: j.f.julián: Jana Kollinová: jejda, děkuji všem za zastavení...

hezký styl.. líbí se mi..

pěkná, jo jo

pěkné

kmotrov: PrimaDen: díky...pozitivum? No...i přes mou " beznaděj" ...tam asi opravdu je :)

moc hezké.....

Působí smutně a beznadějně, posledním momentu to otočíš do energického a pozitivního:
a na marnost já už nemám čas...

V tom si mistr!

ŽblaBuňka: Yana: Orionka: nezábudka: Jiří Turner: Děkuji všem za moc krásné komentáře...

Strašne ma bolííííííííí....naozaj. :(

- a na marnost já už nemám čas... -

Marnost, tenhle luxus bychom si neměli dovolit, tolik času nám život nenabízí.

...ta je, Taron, moc hezká, co víc říci, asi bych jen opakoval Yanu.

smutné, ale krásné...

ach, chodím se jen na pár klenotů, a ty jsi jedním z nich, věř nebo ne, ta bolest dolehla až sem, neskutečně silná báseň, bez patosu, bez sebelítosti, s takovým uvědoměním v závěru, že z něho mám husí kůži, chce se mi brečet a přitom vím že na marnost už není čas...nadechnout, vydechnout, vrhnout se do života, beze ztrát...umřela jsem v touze žít...báseň je napsána s noblesou opravdové básnířky