Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.
12.01.2012 19 1385(18) 0 |
Než se rozplyneš ve vzpomínce,
zastav se a maličko pousměj.
Měj ke mě ohled jako na milence,
věčnost ber a vteřiny dávej.
Vlastně nevím čeho se bojíš,
nebo se bojím si to přiznat?
musím vědět o co (ne)stojíš,
musím to vědět, abych se mohl (ne)vyznat,
Asi si řekneš, že jen zvláštní druh chlapa píše básně,
asi máš pravdu, možná ne.
Je to pro mě cesta, když nejsme spolu,
říct ti co vidím, cítím. Cítím se zvláštně.
Od pohledu k doteku je o málo víc než chvíle,
k polibku přidej náklonnost - dost možná,
s láskou se raduj, plať city a to dost rychle,
do ohně foukej ať nepohasíná.
Nejsem volný, řekl bych, že ani Ty ne,
co odehrát se má, se stane.
Možná to není vážné.
Kdo ví, možná ne, potom upadnou naše vášně.
Zítra je to další měsíc, víš to?
Počítám každý moment od doby, kdy do cesty ses mi připletla,
tisíc nekonečných dní, úplněk a pár hodin k tomu, co hlavu jsi mi popletla,
Chtěl jsem být dnes s Tebou, čekám věčnost na Tvé oči a milé drmolení,
Den je pro mě jako pro jiného týden,
Vlastně každý další bez Tebe je malé zápolení,
Nesnáším tu závislost! Nechci pocit odevzdání!
Chci řídit svoji budoucnost! Nechci hádat, musím vědět,
pověz mi všechno drahá paní.
Nechci psát básně na dálku:
Chci si zahrát ruskou ruletu!
Nabij a střel mě do hlavy milánku!
Ať se konečně vrátím na zem z rajského výletu.
/nikdy ti nepošlu tuto báseň/
zastav se a maličko pousměj.
Měj ke mě ohled jako na milence,
věčnost ber a vteřiny dávej.
Vlastně nevím čeho se bojíš,
nebo se bojím si to přiznat?
musím vědět o co (ne)stojíš,
musím to vědět, abych se mohl (ne)vyznat,
Asi si řekneš, že jen zvláštní druh chlapa píše básně,
asi máš pravdu, možná ne.
Je to pro mě cesta, když nejsme spolu,
říct ti co vidím, cítím. Cítím se zvláštně.
Od pohledu k doteku je o málo víc než chvíle,
k polibku přidej náklonnost - dost možná,
s láskou se raduj, plať city a to dost rychle,
do ohně foukej ať nepohasíná.
Nejsem volný, řekl bych, že ani Ty ne,
co odehrát se má, se stane.
Možná to není vážné.
Kdo ví, možná ne, potom upadnou naše vášně.
Zítra je to další měsíc, víš to?
Počítám každý moment od doby, kdy do cesty ses mi připletla,
tisíc nekonečných dní, úplněk a pár hodin k tomu, co hlavu jsi mi popletla,
Chtěl jsem být dnes s Tebou, čekám věčnost na Tvé oči a milé drmolení,
Den je pro mě jako pro jiného týden,
Vlastně každý další bez Tebe je malé zápolení,
Nesnáším tu závislost! Nechci pocit odevzdání!
Chci řídit svoji budoucnost! Nechci hádat, musím vědět,
pověz mi všechno drahá paní.
Nechci psát básně na dálku:
Chci si zahrát ruskou ruletu!
Nabij a střel mě do hlavy milánku!
Ať se konečně vrátím na zem z rajského výletu.
/nikdy ti nepošlu tuto báseň/
Ze sbírky: Chemická romance
18.12.2014 - 18:56
Sasanka: neni caste, ze se lidi vraci jiz ke komentovanym vecem. Tedy vitej zpet z vyletu odkudkoliv. Hezke vanoce
18.12.2014 - 18:10
Teď jsem přijela z výletu
už chápu i tu ruletu
Musím se rozhodnout o co (ne)stojím
když i básně naznačují ať vykročím
Děkuji teď mi pomohla
už chápu i tu ruletu
Musím se rozhodnout o co (ne)stojím
když i básně naznačují ať vykročím
Děkuji teď mi pomohla
29.10.2014 - 19:22
Hmm.. hodně otevřená báseň.. docela chápu ten dovětek.. no a tohle "Nesnáším tu závislost! Nechci pocit odevzdání!" .. tam není co dodat.. Do háje, ta chemie.. co nám to dělá??
25.09.2012 - 12:39
Sasanka: děkuju, že´s to dočetla až do konce a za komentář .... jemnější závěr .... nevím .... možná příště, až budu psát pohádku :)
25.09.2012 - 02:12
Hustý,úplně vidim jak na ní čeká.Než jsem dočetla,už se mi to promítlo jak film :) Nelíbí se mi ten poslední verš,slušelo by tomu jemnější zakončení.
03.02.2012 - 22:21
Sarllot Johan:
sama tou známou alejí?
sama v zimě, létě, každou roční dobu?
sama i když staré vpomínky zahřejí?
vnesou opět do srdce teplo, pohodu ...
sama tou známou alejí?
sama v zimě, létě, každou roční dobu?
sama i když staré vpomínky zahřejí?
vnesou opět do srdce teplo, pohodu ...
13.01.2012 - 15:43
Tahle báseň nemá adresu?
Jen si nemysli,je vystřižená jak z partesu.
Pro holku co toulá se sama,
poslouchá splav a hází kamínkama,
chodí mezi stromya je pořád tak sama a sama...
Jen si nemysli,je vystřižená jak z partesu.
Pro holku co toulá se sama,
poslouchá splav a hází kamínkama,
chodí mezi stromya je pořád tak sama a sama...
13.01.2012 - 14:08
Tak to cítím, zpověď a pro mě velice jasné a známé téma. Tady teda souhlasim s DP je trochu krkolomná ale zase je tam všechno asi je to tím. Potřeboval si dostat ze sebe toho moc najednou. Nikdy si přesně nedefinoval tvou "bolest" a já přesně vim o čem píšeš.
13.01.2012 - 00:29
Devils_PIMP: devile, tvoje komenty mam rad ... a tak si myslim, ze, kdyz to dam do kategorie povidky :))) nebudem muset resit krkolamy :))) a ty pis bez hrubek chlape, at me to netaha za voooci :)))) ale dik ... fakt, ze jo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Než se rozplyneš ve vzpomínce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tisíc nebeských chvil
Předchozí dílo autora : Skrytý hřích
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dee řekla o BrS :Co o něm. Snad jen - takových lidí je pomálu. A já si vážim, že jsi tu s námi :)