Hledání sebe sama po záchodcích kdesi vprostřed pivní pěny pokrytecké normálnosti

Jeden den v životě chemika. Omlouvám se za chyby, které se tam možná vyskytují. Už moc dlouho si píšu do šuplíku. Pravopis jsem tím pádem nějakou dobu neřešila. :-D

Někdy, někdo potřebuje jenom tvoje tělo. Je špatný mu ho půjčit, je špatný nechat ho se trápit?

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Where is my mind? ~mimochodem, taky si všímáte jak "chci" je blbě divný slovo? Zní to tak.

Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

....Jak mohou být skutečně mrtvi,když dosud kráčí v srdci mém....Z bájí národa velkých plání Za posledních několik týdnů jsem zde četl spoustu krásných dílek,ale i taková které mě chytli za srdce a boleli mě možná více nežli autora.Vkládám Vám všem zde k přečtení a možná i zamyšlení opět povídečku z krabičky příběhů Psáno perem života.Dnes tu kratší a zítra delšejší,opět to bude jing-jang.Vy sami si vyberte který příběh bude bližší Vašim srdcím...

Stačilo se trošku zhulit za školou a ze mě a třech kámošů se rázem stali feťáci. Trapný divadýlko v ředitelně, příjezd rodičů do školy, test na tvrdý drogy v nemocnici, možnej vyhazov ze školy půl roku před maturitou. Jó, tomu všemu jsem se mohl vyhnout, kdybych se ten poslední prosincovej den před Vánocema vysral na školu a zůstal pěkně doma. Vzhledem k tomu, že jsem tuhle story fakt zažil na vlastní kůži, jakákoliv podobnost se skutečnými osobami nebo událostmi není vůbec náhodná...

Jeden zážitek kamaráda sokolníka. Zaujal mě tak že jsem o tom napsal povídku. ;) ;)

když kousek od vás šumí řeka a vaše oči pozorují hvězdné nebe...

Chtěl jsem to dát mezi horory, ale ty považuji spíše za fikci. Jenže já tohle zažil a byl to pro mne horor

.. nebojte, tahle nebude dojemná, ani sebelítostivá :))

Úvod/Kapitola I: Stereotyp