|
Dopis vtipně ilustrující tzn. falešné přátele mezi ruštinou a češtinou. Generovaný umělou inteligencí.
|
Použití umělé inteligence v obsahu: 1) Předmluva: ne. 2) Рассказ для мамы: Plně generováno (malé lidské úpravy). 3) Rozkaz dle mámy: lidská tvorba, ale založená na generovaném obsahu.
Předmluva
Tento krátký fiktivní dopis ilustruje takzvané falešné přátele, tedy slova, která ve dvou jazycích znějí podobně, ale znamenají něco docela jiného. Dílo se skládá ze dvou částí: ruské, která víceméně dává smysl, a české, která ukazuje, jak by mohl obsah dopisu znít české/mu mluvčí/mu, neznající/mu rusky ani slovo (ale znající/mu azbuku).
Рассказ для мамы
Дорогая мама!
Пишу тебе этот рассказ, чтобы описать мой нынешний быт. Живу в квартире, где почти всё красное: красная кровать, красный диван, красные кресла и стулья. Когда я впервые это увидел, испытал настоящий ужас! Но со временем привык и даже стал считать такой образ жизни милым.
Каждую неделю хожу в магазин за покупками. Там всегда чёрствый хлеб и замечательные овощи. У прилавка стоит девка — худая, но с удивительно ласковым взглядом. Она часто предлагает мне левый товар, но для меня это позорно. Однажды от рыбы шла такая вонь, что я чуть не упал. Продавщица улыбнулась и сказала: «Это для запаха!» Я снова почувствовал ужас.
В прошлую неделю девка позвала своего мужа, и тот принёс мне банку олова. Я положил её на кровать, но девка закричала, что олово горькое и испортит бельё. Оказалось, это был не металл, а какая‑то непонятная дымка. Я взял овощной суп, сел на стул и стал думать о роке.
Тут в дверь постучали. На пороге стоял лекарь. Он важно сказал, что претендует на моё внимание и готов стать семейным врачом. На плече у него сидел ворон, а в руке торчал острый шип. Лекарь пропел мне басню про листопад, корысть и позорное поведение, а потом уехал на возе, гружённом красными цветами.
После этого приключения я поехал на родину навестить нашу фамилию. Меня встретили с лаской и угостили горьким кофе. Я рассказал всем о своём недельном опыте, и мы долго смеялись. Цвет моего настроения сейчас красный, и я уже сочиняю для тебя, мама, новый рассказ!
Владимир
Rozkaz dle mámy
Drahá mámo!
Píšu Ti tento rozkaz, abych popsal svůj nynější byt. Žiji ve čtvrti, kde jsou počty všechny krásné: krásná kravata, krásný divan, krásná křesla i stoly. Když jsem to uviděl poprvé, zeptal jsem se nastávajícího úžasu! Ale s břemenem jsem si přivykl a také začal sčítat takový obraz žízně milým.
Každou neděli chodím do časopisu na nákup. Tam je vždy čerstvý chléb a znamenité ovoce. U lavičky stojí děvka — chudá, ale s podivně laskavým vzhledem. Často mi předkládá levé zboží, no, podle mě je to pozorné. Jednou šla od ryby taková vůně, že jsem čichem div neupadl. Prodavačka se sobě líbila a zakázala: „To je podle zápachu!“ Znovu jsem pocítil úžas.
V prošlou neděli děvka pozvala svého muže a ten mi přinesl olověnou banku. Položil jsem ji na kravatu, ale děvka zakřičela, že olovo je hořké a sportuje bělobu. Ukázalo se, že to nebyl metal, ale jakási nepodnětná dýmka. Vzal jsem ovocného supa, sedl jsem si na stůl a začal dumat o roku.
V tom postoupili do dveří. Na dráze stál lékař. Vážným tónem mi zakázal, abych předstíral svoje vnímání, a byl hotov stát se semenným vrakem. Na pleci mu seděla vrána a v ruce mu trčel ostrý šíp. Lékař mi prošel básní pro listopad, kořistí i pozorným povídáním a poté ujel na voze ohrazeném krásnými květy.
Po této příhodě jsem najel na rodinu zvěstovat naši famílii. Střetli se se mnou s láskou a pohostili mě hořkou kávou. Všem jsem rozkázal o svém nedělním obědě a dlouho jsme se smáli. Květy mého nástroje jsou krásné a já už začínám podle tebe, mámo, nový rozkaz!
Vladimír
(c) 2026 Singularis
Podléhá licenci Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International
﹤https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/﹥
Předmluva
Tento krátký fiktivní dopis ilustruje takzvané falešné přátele, tedy slova, která ve dvou jazycích znějí podobně, ale znamenají něco docela jiného. Dílo se skládá ze dvou částí: ruské, která víceméně dává smysl, a české, která ukazuje, jak by mohl obsah dopisu znít české/mu mluvčí/mu, neznající/mu rusky ani slovo (ale znající/mu azbuku).
Рассказ для мамы
Дорогая мама!
Пишу тебе этот рассказ, чтобы описать мой нынешний быт. Живу в квартире, где почти всё красное: красная кровать, красный диван, красные кресла и стулья. Когда я впервые это увидел, испытал настоящий ужас! Но со временем привык и даже стал считать такой образ жизни милым.
Каждую неделю хожу в магазин за покупками. Там всегда чёрствый хлеб и замечательные овощи. У прилавка стоит девка — худая, но с удивительно ласковым взглядом. Она часто предлагает мне левый товар, но для меня это позорно. Однажды от рыбы шла такая вонь, что я чуть не упал. Продавщица улыбнулась и сказала: «Это для запаха!» Я снова почувствовал ужас.
В прошлую неделю девка позвала своего мужа, и тот принёс мне банку олова. Я положил её на кровать, но девка закричала, что олово горькое и испортит бельё. Оказалось, это был не металл, а какая‑то непонятная дымка. Я взял овощной суп, сел на стул и стал думать о роке.
Тут в дверь постучали. На пороге стоял лекарь. Он важно сказал, что претендует на моё внимание и готов стать семейным врачом. На плече у него сидел ворон, а в руке торчал острый шип. Лекарь пропел мне басню про листопад, корысть и позорное поведение, а потом уехал на возе, гружённом красными цветами.
После этого приключения я поехал на родину навестить нашу фамилию. Меня встретили с лаской и угостили горьким кофе. Я рассказал всем о своём недельном опыте, и мы долго смеялись. Цвет моего настроения сейчас красный, и я уже сочиняю для тебя, мама, новый рассказ!
Владимир
Rozkaz dle mámy
Drahá mámo!
Píšu Ti tento rozkaz, abych popsal svůj nynější byt. Žiji ve čtvrti, kde jsou počty všechny krásné: krásná kravata, krásný divan, krásná křesla i stoly. Když jsem to uviděl poprvé, zeptal jsem se nastávajícího úžasu! Ale s břemenem jsem si přivykl a také začal sčítat takový obraz žízně milým.
Každou neděli chodím do časopisu na nákup. Tam je vždy čerstvý chléb a znamenité ovoce. U lavičky stojí děvka — chudá, ale s podivně laskavým vzhledem. Často mi předkládá levé zboží, no, podle mě je to pozorné. Jednou šla od ryby taková vůně, že jsem čichem div neupadl. Prodavačka se sobě líbila a zakázala: „To je podle zápachu!“ Znovu jsem pocítil úžas.
V prošlou neděli děvka pozvala svého muže a ten mi přinesl olověnou banku. Položil jsem ji na kravatu, ale děvka zakřičela, že olovo je hořké a sportuje bělobu. Ukázalo se, že to nebyl metal, ale jakási nepodnětná dýmka. Vzal jsem ovocného supa, sedl jsem si na stůl a začal dumat o roku.
V tom postoupili do dveří. Na dráze stál lékař. Vážným tónem mi zakázal, abych předstíral svoje vnímání, a byl hotov stát se semenným vrakem. Na pleci mu seděla vrána a v ruce mu trčel ostrý šíp. Lékař mi prošel básní pro listopad, kořistí i pozorným povídáním a poté ujel na voze ohrazeném krásnými květy.
Po této příhodě jsem najel na rodinu zvěstovat naši famílii. Střetli se se mnou s láskou a pohostili mě hořkou kávou. Všem jsem rozkázal o svém nedělním obědě a dlouho jsme se smáli. Květy mého nástroje jsou krásné a já už začínám podle tebe, mámo, nový rozkaz!
Vladimír
(c) 2026 Singularis
Podléhá licenci Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International
﹤https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/﹥
Ze sbírky: Singularis: pro pobavení
24.08.2026 18:07
Ginnare: Ano, všechny ty záměny jsou záměrné — nejen červený/krásný, ale třeba i postel/kravata, obchod/časopis nebo zeleninová polévka/ovocný sup (tahle je obzvášť absurdní). To dílo je blbůstka pro pobavení a to pobavení má vycházet z toho, že to, co v ruštině dává smysl, zní českému uchu (pokud to neprojde řádným překladem) naprosto absurdně.
To, že s výkladem tápeš, chápu. Já podobně tápu u spousty děl ostatních tvůrců, hlavně u básní. Nejlépe chápu scénáře, škoda, že je nepíše víc lidí...
Děkuji za návštěvu! :-)
To, že s výkladem tápeš, chápu. Já podobně tápu u spousty děl ostatních tvůrců, hlavně u básní. Nejlépe chápu scénáře, škoda, že je nepíše víc lidí...
Děkuji za návštěvu! :-)
24.08.2026 10:56
Singularis: Není to "populární", ale já měla ruský jazyk vždycky ráda.
Ta záměna červený a krásný je záměr? Přiznám se, že občas u tebe s výkladem tápu, ale ráda se začtu.
Ta záměna červený a krásný je záměr? Přiznám se, že občas u tebe s výkladem tápu, ale ráda se začtu.
22.08.2026 09:37
Ruština mě baví a ano takhle to občas dopadne v reálu. Nedávno jsem nevědomky řekl řidiči kamionu Jdi do mašiny a zbičuj se (pasečkaj)
21.08.2026 19:51
Neu: Tohle asi většina lidí nechápe, ale pro mě je srozumitelné vyjadřování obtížné, proto je pro mě velmi bolestivé psaní první verze čehokoliv (i třeba těchto komentářů), naopak přetváření a editování mi jde dobře a užívám si ho. Jen kvůli autorskému právu mě to omezuje na přetváření hodně starých a neaktuálních věcí (viz např. moje báseň Plechovka, která tak vznikla). Umělá inteligence je konečně něco, co mi může dát k přetváření text, který srozumitelně říká právě to, co chci říci, a tak mohu věnovat tvůrčí úsilí jeho přetváření a vylepšování, tedy tomu, co mi jde, a přinést tak na svět víc hodnoty s menším množstvím utrpení a ještě si toho víc užít.
Jinak, konkrétně u tohoto díla je důvodem, proč jsem ho nenapsal/a sám/a (a už dávno, protože jsem ho už dávno opravdu napsat chtěl/a), hlavně to, že bych to vůbec nezvládl/a. Seznam falešných přátel jsem nikde nenašel/a, musel/a bych si ho sestavit a to by znamanalo projít prakticky celý slovník. To je něco, co prostě nechci dělat (a asi ani nikdo jiný, když jsem žádné takové dílo nenašel/a).
Umělá inteligence je pro mě odlehčením, které mi umožní věnovat se víc těm částem tvorby díla, na kterých mi záleží, které mi jdou, které mě baví a které přispívají víc k mému tvůrčímu záměru. A hlavně také prostředkem k překonávání svých nedostatků a neschopností, které mě u řady děl zabrání v jejich dokončení, což je pak někdy k vzteku.
Ale děkuji za to, že jsi mi dal příležitost k obhajobě. Je to lepší než mlčet.
Jinak, konkrétně u tohoto díla je důvodem, proč jsem ho nenapsal/a sám/a (a už dávno, protože jsem ho už dávno opravdu napsat chtěl/a), hlavně to, že bych to vůbec nezvládl/a. Seznam falešných přátel jsem nikde nenašel/a, musel/a bych si ho sestavit a to by znamanalo projít prakticky celý slovník. To je něco, co prostě nechci dělat (a asi ani nikdo jiný, když jsem žádné takové dílo nenašel/a).
Umělá inteligence je pro mě odlehčením, které mi umožní věnovat se víc těm částem tvorby díla, na kterých mi záleží, které mi jdou, které mě baví a které přispívají víc k mému tvůrčímu záměru. A hlavně také prostředkem k překonávání svých nedostatků a neschopností, které mě u řady děl zabrání v jejich dokončení, což je pak někdy k vzteku.
Ale děkuji za to, že jsi mi dal příležitost k obhajobě. Je to lepší než mlčet.
21.08.2026 19:02
Neu: Říkat tomu tvorba lidská a tvorba počítačová se mi celkem líbí, i když vidím trochu problém, jak to rozlišit, když počítač vezme a přetváří, co mu napsal člověk, a vzápětí člověk vezme a přetváří, co mu vygeneroval počítač. Taková tvorba přece není jen lidská ani jen počítačová, spíš tvorba kombinovaná, ale pro tuto chvíli tento rozpor zanedbejme.
Rád/a bych se zaměřil/a na tvoje kritérium „přemýšlení o každém slovu“ a řekl/a k němu dvě věci:
Jednak mám zkušenost s používáním modelů s reasoningem a ty někdy opravdu „přemýšlejí“ nad každým slovem; třeba když jim zadám za úkol složit báseň, mohou opravdu pracovat způsobem, že si rozvrhnou rytmus, pak si vygenerují několik slov, které se hodí do kontextu věty a zkoušejí, které z nich se tam nejlépe hodí. Celý ten proces, i když je ve skutečnosti jen produktem statistických dat, vypadá dost podobně jako lidské tvůrčí přemýšlení.
Druhý argument je specifický pro toto dílo (a pravděpodobně i budoucí díla, která budu tvořit podobným způsobem): poté, co jsem dostal/a vygenerovaný výstup, jsem ho pečlivě procházel/a a já jsem nad každým slovem opravdu poctivě přemýšlel/a, a kde jsem dokázal/a dílo vylepšit, udělal/a jsem to — třeba v originále se to jmenovalo „Rocckaz dlja papy“ a já jsem to změnil/a na „Rocckaz dla mamy“, protože „papa“ nemá v češtině zvukový ekvivalent, zatímco „mama“ ano. Takových detailních změn a vylepšení jsem tam udělal/a víc, i když ne příliš mnoho. To, že by tedy nebylo přemýšleno detailně o každém slově, mi vytýkat nemůžeš — v tom právě spočívala moje práce na tomto díle. (A také ta třetí část je mnou „přeložená“ ručně, převodu z rusky psané varianty do česky psané varianty se počítač ani nedotkl.)
Rád/a bych se zaměřil/a na tvoje kritérium „přemýšlení o každém slovu“ a řekl/a k němu dvě věci:
Jednak mám zkušenost s používáním modelů s reasoningem a ty někdy opravdu „přemýšlejí“ nad každým slovem; třeba když jim zadám za úkol složit báseň, mohou opravdu pracovat způsobem, že si rozvrhnou rytmus, pak si vygenerují několik slov, které se hodí do kontextu věty a zkoušejí, které z nich se tam nejlépe hodí. Celý ten proces, i když je ve skutečnosti jen produktem statistických dat, vypadá dost podobně jako lidské tvůrčí přemýšlení.
Druhý argument je specifický pro toto dílo (a pravděpodobně i budoucí díla, která budu tvořit podobným způsobem): poté, co jsem dostal/a vygenerovaný výstup, jsem ho pečlivě procházel/a a já jsem nad každým slovem opravdu poctivě přemýšlel/a, a kde jsem dokázal/a dílo vylepšit, udělal/a jsem to — třeba v originále se to jmenovalo „Rocckaz dlja papy“ a já jsem to změnil/a na „Rocckaz dla mamy“, protože „papa“ nemá v češtině zvukový ekvivalent, zatímco „mama“ ano. Takových detailních změn a vylepšení jsem tam udělal/a víc, i když ne příliš mnoho. To, že by tedy nebylo přemýšleno detailně o každém slově, mi vytýkat nemůžeš — v tom právě spočívala moje práce na tomto díle. (A také ta třetí část je mnou „přeložená“ ručně, převodu z rusky psané varianty do česky psané varianty se počítač ani nedotkl.)
21.08.2026 18:39
Dobra, definuju to jinak. Posuzovani umeni je otazkou pro erudovane lidi, ale rekneme tomu tvorby lidske a tvorby pocitacove. Pricemz u stroje mam problem bavit se o tvorbe. Je to jen vykrik dat podle nejakeho klice. Neni v tom kreativita, duse, cinnost neuronu a premysleni o kazdem slovu (nebo note, nebo barve, nebo cemkoliv co lidstvo tvori). Tvoje prace spociva v cem ?
Opet opakuju, ze se te nesnazim urazit nebo shodit, jen diskutujeme.
Opet opakuju, ze se te nesnazim urazit nebo shodit, jen diskutujeme.
21.08.2026 18:03
Neu: Moje díla (přinejmenším ta novější) nepovažuji za umění. Označovat je za umění bych mohl/a považovat za jejich dehonestaci já. Umění je definováno jako něco neužitečného, tedy něco, co postrádá všední účel. Moje díla (zvlášť ta novější) svůj účel mají, i když třeba nemusí být dobře patrný nebo pochopitelný.
„Neresim obsah, ale potencialni hodnotu takoveho dila.“ — Co máš na mysli potenciální hodnotou? Pro mě to má hodnotu a ne potenciální, ale skutečnou, ba přímo citovou. Pro mě je naopak naprosto bezcenná většina umění. Umělci nejsou cílovou skupinou mé tvorby.
Navíc „neřeším obsah“ mi zní jako pohrdání prací, kterou jsem si s tím dal/a a kterou si s tím dal počítač.
„Neresim obsah, ale potencialni hodnotu takoveho dila.“ — Co máš na mysli potenciální hodnotou? Pro mě to má hodnotu a ne potenciální, ale skutečnou, ba přímo citovou. Pro mě je naopak naprosto bezcenná většina umění. Umělci nejsou cílovou skupinou mé tvorby.
Navíc „neřeším obsah“ mi zní jako pohrdání prací, kterou jsem si s tím dal/a a kterou si s tím dal počítač.
21.08.2026 17:50
Poznámka: ten název povídky se mi do komentáře nepodařilo vložit, protože server maže z textu komentářů azbuku.
21.08.2026 17:48
Jo. No at je to treba o svahilstine, generoval to pocitac, ne clovek. U nejakeho vytahu obsahu nebo do marketingu je to jedno, ale tady to citim, jako urcitou dehonestaci umeni. Vnimam to stejne jako AI hudbu - neodno pozornosti. Co myslis ty ? Neresim obsah, ale potencialni hodnotu takoveho dila.
21.08.2026 17:44
Neu: Je to splnění mé dávné touhy. Před mnoha lety jsem se učil/a ruštinu na gymnáziu a v jedné hodině nám vyučující slíbil/a, že nám na další hodinu přinese vtipnou povídku ... (věřím, že ten název si pamatuji dobře), která měla právě ilustrovat fenomén falešných přátel. Jenže nepřinesl/a a já jsem si na to vzpomněl/a až po maturitě, což mě mrzelo, protože jsem toužil/a si takový text přečíst. Hledal/a jsem ho podle názvu na internetu, ale nenašel/a. Sám/a bych ho napsat nezvládl/a, protože by to obnášelo projít prakticky celý slovník ruštiny, vypsat si z něj falešné přátele, nějak z nich sestavit povídku/dopis (což vzhledem k tomu, že ruštinu aktivně nepoužívám, by bylo také dost obtížné) a tu pak „přeložit“ do češtiny. To by bylo zoufale moc práce vzhledem k míře mé touhy si takový text přečíst.
Jinak, jako dílo to rozhodně má smysl — pro pobavení nad absurditou vět vznikajících díky falešným přátelům; principálně je to velice podobné mé sérii blbůstek Nedobrý angličtin, která vyvolala spíš mírně pozitivní reakce — viz třeba https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=42056-nedobry-anglictin-1
6 . Nicméně ani tak u tohoto díla tak pozitivní reakce nečekám, protože ruština je u nás dnes méně známá než angličtina. Toto dílo je však důležité pro mě osobně a pokud někdo zná jiná podobná, budu rád/a, když mi je doporučí.
Jinak, jako dílo to rozhodně má smysl — pro pobavení nad absurditou vět vznikajících díky falešným přátelům; principálně je to velice podobné mé sérii blbůstek Nedobrý angličtin, která vyvolala spíš mírně pozitivní reakce — viz třeba https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=42056-nedobry-anglictin-1
6 . Nicméně ani tak u tohoto díla tak pozitivní reakce nečekám, protože ruština je u nás dnes méně známá než angličtina. Toto dílo je však důležité pro mě osobně a pokud někdo zná jiná podobná, budu rád/a, když mi je doporučí.
21.08.2026 17:01
K cemu je tohle dobre ? Text generovany AI. Nic ve zlem, jen nechapu, tak se ptam.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.