Přemýšlíš a nevíš, jestli je tvůj nepřítel peklo, nebo nebe,
vše krásný v sobě nese strach a vše špatný chvíli klidu pro tebe.
Ztrácíš se na temné cestě, která pořád nikam nevede
a každá odbočka tě jen hloubš do další slepé uličky zavede.
Snažíš se najít světlo v pekle, mezi spálenými květy od ohně,
ale čím víc se snažíš, jen každý květ dalším krokem v před ohněm žahne.
Běžíš stále mezi popelem spálených kvítků, zbarvujícím každou část tebe
a přeze propadající se kroky v černém písku, chceš se jen dostat kousek blíž k pomněnkám modrým, jako je nebe.
vše krásný v sobě nese strach a vše špatný chvíli klidu pro tebe.
Ztrácíš se na temné cestě, která pořád nikam nevede
a každá odbočka tě jen hloubš do další slepé uličky zavede.
Snažíš se najít světlo v pekle, mezi spálenými květy od ohně,
ale čím víc se snažíš, jen každý květ dalším krokem v před ohněm žahne.
Běžíš stále mezi popelem spálených kvítků, zbarvujícím každou část tebe
a přeze propadající se kroky v černém písku, chceš se jen dostat kousek blíž k pomněnkám modrým, jako je nebe.
22.08.2026 09:15
Tohle se dalo dát do sloupců, má to pravidelný rytmus (krokem vpřed žhne?) rozhodně pokračuj. Umíš se ponořit do suterénu duše už v 17 a dát tomu formu. Vítej
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.