Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit

je jen o mně, krutě emocionální...

že oni o tom neví...

tak, tak, tak, všelijak:))

tak překrásné kvítí

asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.

Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...

Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)

je tu, ale ne pro mě:-).

pro príma den..

...a proč ne?