Víte, co je nejhorší?

taron: kdepak jsi ?

ron taron: Nádhera! Krásně jsi nastínila současnou situaci...A Tebe si představuji jako hezčí verzi moderní Ikarky. Určitě vzlétneš a jistojistě si předtím nešlápneš na nášlapnou minu! :-)
Jinak asi nespíš taky patřím k těm divným lidem, co se neradují z neštěstí druhých! Vždycky jsem byl tak nějak podivín.../I když si dovedu představit i pár výjimek, kdy to neplatí, ale to jde o skutečné hajzlíky, Kalousek např. Kdyby ten šlápl na minu, řehtal bych se jak arabskej hřebec!/
Jo, přečti si mé "Zamyšlení nad obrazem Kamila Lhotáka!" Bylo to do soutěže dobříšské knihovny a ten obraz najdeš i na netu pod jménem Hřbitov automobilů...:-)))

vanovaso: :)) ano, děkuji.

stále aktuální, co?

Sucháč: Amelie M.: Děkuji Vaší důvěře ke mě :) to potěší.

Potěšil mě konec :-) je skvělá a je v ní odhodlání.. Jen leť.

Určitě zase vzlétneš...

milancholik: ano, ano - von ten pocit je cítit z celé společnosti - díky za koment i estetickou poznámku, občas se o estetiku snažím, ale bezvýsledně, dejme tomu třebas v oboru pravopisu :)) budu ti věřit, že to patří dohromady.

Krásná, Taron! Nevím, jestli hádám správně, ale vidím v tom alegorie poukazující na naši dnešní politickou situaci, na aktuální stav (který se už dlouho dlouho nemění, jen si to víc začínáme uvědomovat...) země české...
Ale třeba to je úplně o něčem jiném. Dá se v Tvém díle určitě vyčíst víc verzí ;) To miluju na dobrých básních. Nejsou jednoznačné, člověk musí být trochu detektivem a mít fantazii, aby se dovtípil, o čem si vlastně čte..

Jedna estetická poznámka: nemělo by být "jistojistě"?

Psavec: PrimaDen: Děkuji...

a když upadnu...vždy najít sílu pokračovat dál...:.)
Moc hezky jsi to napsala:)

Tomu se říká odhodlání.

Děkuji všem, jen zamyšlení nad tím, že lidé si ani neuvědomují z čeho mají radost!!!
Kdo nemá radost z cizího neštěstí je v naší společnosti divný !?! Neměli by být divní ale ti druzí?

další z poetických úvah by taron :-) takových těch pravdivých úvah, které si optimista ve svých myšlenkách nepřipouští, ale občas se jich zlehka také dotkne

Hezké :)

co bylo, bylo,
co bude, bude,
ale žijem právě teď

těžký je vzlet a přistátí. Samotný let je jen mechanická záležitost. Potvrzují mnozí piloti.

Zajímavá a plná odhodlání i strachu, možná o tom, že člověk chce vždycky víc, než má? Moc se mi líbí.