24.07.2026
9
101 (13)
0
Natrhlé šatičky,
inkoustu kapičky,
zdobí tvář hadrové panenky.

Kdo ji to pomuchlal?
Kdo si s ní hrál?
Že jemné lokýnky vlásků ji rozcuchal?

Dušička malinká v panence schovaná,
tenoučkým hláskem se pozornosti domáhá.

Nikdo ji neslyší,
nikdo ji nevidí.
A ani vidět nechce.

Malinká panenka cítí se křehce.

Odvržená hračka co zůstala na dračku.
Vyvolávací cena? Pade a žvejkačku.

To nikdo nevidí úsměv co nosí?
To nikdo neslyší jak krásně o svolení prosí?
To nikdo nechápe jak jemné je stvoření?


Někdy krása skrývá se pod záplatami z ran,
dušička maličká a samý šrám.
Jak plaché zvířátko musíš ji vábit,
až tehdy uvidíš, jak hlasy vaše sladit.
 26.07.2026 19:50
Miras2250: To je vlastně docela trefné... až na to že není tak levná... jen se tak asi vidí...
Děkuji :-)
 26.07.2026 18:41
Pokaždé je odvržená a stále zůstává na dračku, protože je levná. Pade a žvejkačku.
Duše touží po lásce, ale už jí nevěří. Proto je plachá.

Měj krásný úsměv. Miras
 26.07.2026 09:44
Kristína Melegová: Děkuji za pozastavení... :-)
 25.07.2026 23:03
To aká je drsne úprimná a zároveň taká jemná až je priehľadná...
 25.07.2026 22:33
Psavec: Dandy: Děkuji moc...
 25.07.2026 18:25
Něžné veršíky.
 25.07.2026 07:03
Poznání ,vnímání pěkná.Někdyto trvá.
 24.07.2026 23:01
Brigita: Děkuji....:-)
 24.07.2026 22:25
Tak ta je ... krásně jemná a křehká ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.