O rozmanitostech dospěláků

taron: Ano, život je plný povinností, které se snažíme brát s úsměvem, i když nás často též tíží a bývají zdrojem pochybností o jejich smysluplnosti i o našich vlastních schopnostech, chybí-li nám včasná a pozitivní zpětná vazba...:-)

Sucháč: ano, děkuji :)

Je krásná, vůbec ne antikoncepční...občas tíží, ale ještě, že jsou...a tato báseň je spíše oslavuje...

Yana: Komár, jo, je to něco hnusného, ale s přirovnáním k dětem, je sání krve - jako komár opravdu drobotinka...

zrovna asociace s komárem mě tam vlétla nejvíce kvůli těm Lovcům mamutů - tam jich prej bylo - mazali se sádlem, měli je všude po obličeji, chudáci, fuj. -- jo a taky jedli syrové myši...docela nechutné - leč nutné pro přežití...
a čeho všeho jsme my, v dnešní době schopni udělat pro přežití? Občas taky nechutné :)A největší rozdíl je v tom, že oni věděli proč to dělají, my si občas ty nechutnosti ani neuvědomujeme, bezprostředně nejsme neustále v nebezpečí smrti - oni byli.

Já myslím, že jste se trefili všichni, i Homér, jasně, zátěž výchovy dětí, sama o sobě není problémem, jenže těch zátěží má dospělák tolik, že vlastně ani neví, jestli je šťasten, jen plní své povinnosti a role, a vlastně kolikrát ani " neví" , jak k nim přišel...naloženo na záda se plahočíme životem... a divíme se :)
I Orionka má kus pravdy. Jo. Jo. Je to boj :))
Děkuji všem za zamyšlení, pomohlo mi.

no, to je tedy básnička, je napsána celkem příjemně, to určitě, čtu ji řádku po řádce, ale já jí moc nerozumím, nerada se přetvařuji a láskyplnost komárů si také nedovedu představit, určitě není o tom že nás zatěžuje výchova dětí, to je blbost, jasně každý si neseme svůj úděl, ale proč bychom to neměli dávat najevo, no, je spíš o tom že někdy je moc těžké žít a být k tomu ještě šťastný, okolí od nás cosi očekává, cosi co je v souladu s naším postavením a s "funkcí", kterou zastáváme, a my to plníme, bez požitků, jen že je to od nás společností, nebo společenstvím očekáváno, jo, tak asi, jen si tu přemýšlím nad klávesnicí:-)

no.. mně někdy dojdou slova.. takže se nebudu snažit opisovat svoje pocity.. jen, že se mi líbí ;)

Já to chápu jako báseň o určitém rozdvojení, které aspoň občas zažívá každý. Něco jiného se děje uvnitř, něco jiného dáváme najevo okolí, protože musíme hrát všechny své role a být oporou svým blízkým, Ale co pak vlastně jsme - to uvnitř nebo to navenek? Myslím, že by tento stav "rozdvojení" neměl trvat příliš dlouho nebo neměl nutit do velkého předstírání, pak to může být nebezpečné. Ale o tom báseň asi není, to jsem se nechala moc unést :).
Abych nezapomněla na formu - moc se mi líbí. Rýmy jsou nenucené, přirozené a příjemně báseň rámují.

ano, ano, souhlas,ale nejedná se jen o děti, ta druhá část to říká jasně... někdy své bolesti a nitro schvováváme,před světem , abychhom ho nezatěžovali,a přitom ... nevím jestli je to ve všech případech to nejlepší... možná by nás pak okolí a naši nejbližší víc pochopili a také nám mohli pomoci...hezká básnička

Jasný, jsem ti ostatní, co to špatně pochopili, jednodušeji samozřejmě. Jdu hledat složitosti v zbytečnostech.

To je krásný ... A známý ... A smutný :-) Zřejmě jsem to ale (skoro tradičně) pochopila jinak a složitěji než ostatní :-)

Mě stačilo bejt venku s kámošema, učit jsem se nemusel, u zubů stejnak záleží na genetice. A co je ta koule na noze? Tím myslíš taky ty děti? Zejtra jdem řezat dřevo, ale jestli dopo či odpo záleží na tom, kdy se bude chtít kamarádovo převzatým dětem do bazénu.

Homér: To, taky... :), ale hlavně neposlouchají, neučí se, nechtějí po sobě uklízet, nechtějí si čistit zuby, nechtějí dělat nic, jen chtějí a chtějí pořád něco ) po druhých)...takoví malí upíři...komárci, to je ještě krásné přirovnání...:)

jo, stačí si vzpomenout na své dětství :)))

A čím? Furt něco chtěj a když to nedostanou, tak není láska?

I tak se to dá chápat, někdy pijou krev hodně :)))

Děti jsou komáři, antikoncepční báseň.