|
Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.
|
Takové to bylo krásné milování.
Všechno hezké odvál čas,
pohádka špatný konec má,
víla už přišla o svůj hlas,
moře burácí, moře krutě zpívá.
Taková to byla láska
krásná, vášnivá i snivá.
Zapomněl, když přišla ta druhá
ne víla, jen dívka hezká, živá .
Úsměv a tvá tichá ústa už princi nestačí,
moře krutě zpívá a burácí,
zabij je, zachraň se , je to krutý muž!
Víla už v ruce drží nůž...
Květy všude kam se podíváš
to je zbytek krásy malé víly.
Moře smutnou píseň zpívá
dlouze bez ustání:
takové to bylo krásné milování.
Všechno hezké odvál čas,
pohádka špatný konec má,
víla už přišla o svůj hlas,
moře burácí, moře krutě zpívá.
Taková to byla láska
krásná, vášnivá i snivá.
Zapomněl, když přišla ta druhá
ne víla, jen dívka hezká, živá .
Úsměv a tvá tichá ústa už princi nestačí,
moře krutě zpívá a burácí,
zabij je, zachraň se , je to krutý muž!
Víla už v ruce drží nůž...
Květy všude kam se podíváš
to je zbytek krásy malé víly.
Moře smutnou píseň zpívá
dlouze bez ustání:
takové to bylo krásné milování.
30.09.2015 16:38
PrimaDen: Nechtěl jsem, abys to vzal nějak špatně. Jen mě napadla jiná variace. Nepřemýšlel jsem nad tím, kdo to má lepší. To ostatně my dva ani neposoudíme. Je to velice dobrý nápad a úžasné téma, na které jsi přišel.
30.09.2015 11:29
Takové to bylo, smutné milování.
Nepromluví, nezazpívá,
pro lásku bolest snáší,
malá mořská víla,
své tajemství stráží.
Princ pro jednu srdce má,
spí, ve tváři je vidět růž,
přichází noc osudná
a drobná ruka třímá nůž.
Jedna kapka krve jeho,
ukončí tvoje prokletí.
Nezbavíš trápení se svého?
Staneš se sama obětí.
Je krásný souzvuk jejich srdcí,
v rukou se leskne naděje,
miluje a zabít jej musí
či nechat žít, ať šťastný je?
Moře smutku je tak slané,
slunce povystouplo výš,
zmizely tváře uplakané,
hlubokým spánkem princi spíš
… a proč je moře rozkvetené,
se asi nikdy nedozvíš.
Nepromluví, nezazpívá,
pro lásku bolest snáší,
malá mořská víla,
své tajemství stráží.
Princ pro jednu srdce má,
spí, ve tváři je vidět růž,
přichází noc osudná
a drobná ruka třímá nůž.
Jedna kapka krve jeho,
ukončí tvoje prokletí.
Nezbavíš trápení se svého?
Staneš se sama obětí.
Je krásný souzvuk jejich srdcí,
v rukou se leskne naděje,
miluje a zabít jej musí
či nechat žít, ať šťastný je?
Moře smutku je tak slané,
slunce povystouplo výš,
zmizely tváře uplakané,
hlubokým spánkem princi spíš
… a proč je moře rozkvetené,
se asi nikdy nedozvíš.
30.09.2015 10:37
Mám moc rád veršované pohádky, tohleb je spíše báseň inspirovaná pohádkou, ale i tak hezká.
29.09.2015 08:52
Jo, na to jsem kdysi koukala, české zpracování se sestrou Libušky Šafránkové je kouzelné. Tak dík za připomenutí... jen prosím "tvá tichá ústa".
28.09.2015 21:42
Taky nemám ráda pohádky se špatným koncem,to jsou tragédie.Když to ještě dáš do básně, je to víc než žalostné.
Něco veselejšího prosím.:)
Něco veselejšího prosím.:)
25.09.2015 23:15
Máš ráda pohádky?
To já taky, ale nejraději mám ty naše české, se šťastným koncem.
To já taky, ale nejraději mám ty naše české, se šťastným koncem.
24.09.2015 11:36
Hm, nádherná pohádka, ale konec jsem vždycky prořvala. I když ta dramatická písnička stála zato...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.