No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

..Starší a ne tak hluboké zamyšlení nad lhostejnosti...zná to každý ;)

Zase asi trochu netypická...

A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

nojo, no :-)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

kdyby jsme si vyměnili roli se zvířaty, dost bychom se divili....

klasická probdělá noc v ulicích Brna Magického, Sprostého, Krutého, Nádherného (v libovolném pořadí:-) Modlíte se, aby už bylo ráno a první paprsky vás zalily teplem, podaly rozhřešení, zametly noční hříchy, ale stále ještě sajete každým pórem těla všechno to šílenství kolem...

Jsem prokletá..