No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

..Starší a ne tak hluboké zamyšlení nad lhostejnosti...zná to každý ;)

Zase asi trochu netypická...

A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

klasická probdělá noc v ulicích Brna Magického, Sprostého, Krutého, Nádherného (v libovolném pořadí:-) Modlíte se, aby už bylo ráno a první paprsky vás zalily teplem, podaly rozhřešení, zametly noční hříchy, ale stále ještě sajete každým pórem těla všechno to šílenství kolem...

Jsem prokletá..

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

nojo, no :-)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

kdyby jsme si vyměnili roli se zvířaty, dost bychom se divili....