Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

Je až zvláštní, jak moc se v díle odráží nálada autora.

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Ze sbírky - Lovci lidí. Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

Láska-to je nemoc zlá a každý na ni svůj lék má. Jen hrdinka tohoto příběhu jej nalézt nedokázala...

Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....

Hrdina této povídky se sice trochu víc nadřel, ale nakonec se mu to vyplatilo...

Příběh jedenadvaceti dnů...

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

Pravda, samá pravda.

.. aneb jak mi bylo, když se její duše přemístila do lepších životních podmínek .. [nebaví vás číst *dlouhé* povídky? Poté Vám radím: "Kašlete na to!."] Už chápu pocity přátel umírajících.. uch..