Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Věnováno: Mému příteli, spřízněné duši a múze v mužské podobě Mílovi S. a Carlosovi S. H., kvůli kterému jsem tuhle povídku dokončila trochu jinak než jsem měla původně v plánu. :)..

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Ani tak moc to nebylo pro vás, jako pro ten vítr, co mi funěl do ucha:)

Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....

To je holt život

....není to o loterii

Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“ Josef Čapek

....Jak mohou být skutečně mrtvi,když dosud kráčí v srdci mém....Z bájí národa velkých plání Za posledních několik týdnů jsem zde četl spoustu krásných dílek,ale i taková které mě chytli za srdce a boleli mě možná více nežli autora.Vkládám Vám všem zde k přečtení a možná i zamyšlení opět povídečku z krabičky příběhů Psáno perem života.Dnes tu kratší a zítra delšejší,opět to bude jing-jang.Vy sami si vyberte který příběh bude bližší Vašim srdcím...

Bylo to opravdu zvláštní setkání...

Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....

I uprostřed ničivé bouře se nachází klidné místo. Nádech před pokračováním pohromy. Lidský život plný bouřlivých událostí by byl nesnesitelný nebýt takového Oka hurikánu.

Byli spolu, měli se rádi, a rozešli se. Nestalo se nic mimořádného.