|
Každý člověk hraje na struny našeho srdce jinak – a právě z těch tónů vzniká melodie našeho života.
|
|
Je to opravdu jen muška zlatá?
|
|
Krátká meditace o životě, intimitě, sdílení i posledním okamžiku
|
|
|
|
|
|
Vím, že to není lehké ke čtení a jsem zde hodně zaměřený na sebe a vnímání života všude kolem sebe.
|
|
|
|
|
|
Víte, že první světelné lampy slaví přes sto let a pořád svítí v některých historických požárních zbrojnicích. Jdou lidé za světlem??
|
|
Každý dokážeme strčit nos jen tam, kam nám to umožňuje naše mysl.
|
|
|
|
Odpočinkové zamyšlení.Omlouvám se za úpravu, pomáhá mi to třídit myšlenky.
|
|
|
|
Svět který už jednou v tichosti přihlížel vyvražďování není spolehlivý.
|
|
Upřímnost, otevřenost a přímá komunikace
|
|
Neodkráčej mi...
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

