Na úvod musím přiznat, že povídku jsem nenapsal sám. Spoluautorem je dáma jménem Karolina (snad mi promine netaktnost) ve věku osmdesáti let, která má ráda sci-fi a dějiny. Zjednošeně řečeno: Historická (a biblická) relita je její dílo, fantasmagorie jde za mnou... Povídka je trochu delší a celá se točí kolem Bible... (Takže vstup na vlastní nebepečí)

***

(P.) - je nutné číst šeptem.....(i v duchu..)

Jednou mě ty pohybovky na herecké zabijou. Díky za velice intimni zážitek

... vlastně vúbec nemám ráda rým abab ...

Zněla mi v hlavě už delší dobu melodie jedné písně... Nakonec mi vnukla slova, která chci říct...

Třetí povídka cyklu Výroční válka. Vypráví o hrstce vojáků ve fiktivním konfliktu, tzv. Výroční válce probíhající na území České republiky. Pro lepší pochopení povídky, přečtěte si nejdříve povídku Rutina, kde jsou představeny postavy. Budu rád za jakoukoliv odezvu a kritiku. V třetím popsaném dobrodružství je tým speciálních jednotek poslán prozkoumat okolnosti přepadeného konvoje. Co však na místě najdou je zcela mimo jakékoliv konvence...

Malé absurdní divadýlko. Herecké obsazení: Mladý muž (titulní postava): Pavel Liška, řidič: Josef Bek, Starý muž (starý malíř) Josef Kemr, Stará žena se skříplavým hlasem: Marie Rosůlková, ostatní si domyslete...

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

krapet alkoholická, ubrečená báseň psaná pro ženský hlas

všem se moc omlouvám, ale musel jsem to takhle napsat, již dlouho to ve mně vře. Rým v této básni není důležitý, taky ho tam moc neni...pozor: obsahuje abstraktně zabarvená slova...

Ze sbírky: "Balady našich dnů"