poněvadž stále miluji pouze jednu ženu a mé city zatím přetrvávají napadla mě jednoho dne tato miniatura...
přidáno 16.10.2008
hodnoceno 8
čteno 1239(19)
posláno 0
Ležela na pohovce a četla si mou novou knihu. Vedle na stolku stála láhev domácího moldavského vína – vzpomínka na její domov.

Na koberci si hrál malý Ovidiu se svou, o dva roky starší sestrou Laurou. Stavěli si dům z kostek které dostali k Vánocům.

Venku hustě sněžilo a v krbu vesele plápolal oheň. Upil jsem kávy s mlékem a dal se opět do psaní, zachumlán v hřejivé dece.

„Co kdybychom šli odpoledne na kopec s dětmi sáňkovat?“ ozvala se má půvabná žena.

„Ano! Ano! Tatínku my chceme jít sáňkovat!“ přihopsali k mému křeslu děti.

Pohladil jsem je po vlasech: „Ano děti, půjdeme na kopec“.

Dítka vesele poskakovali po pokoji z myšlenky na odpolední radovánky. Opět jsem se napil a vyhlédl z okna. Neviděl jsem však padající sníh, ale potemnělý pokoj se zataženými závěsy, starý stůl pokrytý fotografiemi a papíry na nichž jsou zaznamenané básně které nikdo nečetl. V rohu stála palanda na níž ležím já sám opilý ve vytahaném triku se zaschlými skvrnami od levné kávy.



„Tatínku jdeme?“ zatahal mě za deku maličký Ovidiu.

„Ano, jdeme“.



V tu chvíli jsem se probudil, budík nepříjemně dorážel do mé hlavy napadené kocovinou.



Rozhlédnu se po místnosti, žádná pohovka a na ní krásná žena, žádné děti hrající si s kostkami.



Venku spalovalo letní slunce bodláčí, upil jsem vodky, vzal do ruky žiletku a zajel s ní hluboko do zápěstí. Stříkající krev pokryla modrou stěnu. Zavřel jsem oči a vychutnával jsem si smutný pocit umírání.

přidáno 11.01.2015 - 23:58
rozervaný básník:
Jak vidět, přežil jsi a to je dobře!
Na literu kdysi 12 letá dívka popisovala, jak si udělala totéž kvůli nešťastné lásce k o málo staršímu klukovi, jenže ve vaně! Dopadlo to dobře, našli ji včas! Promlouval jsem jí do duše, slíbila mi, že už to neudělá. Měla novou lásku a už pochopila cenu života...:-)
přidáno 11.01.2015 - 22:55
Ovidiu má zvláštní jméno.

Zařazení je rafinované, název sice prozrazuje, ale třeba mě to nedošlo před koncem. No ten konec, možná by to nemuselo být tak brutální...
přidáno 14.02.2014 - 18:13
Jde opravdu o kategorii vtipných povídek?
přidáno 07.11.2008 - 16:29
naprosto souhlasím se Sokoličkou...
přidáno 19.10.2008 - 19:53
díky, ale to si nemyslím :-d
přidáno 19.10.2008 - 18:56
Mě zaujalo dílo celkově. Hlavně svým vnitřním napětím, kompozicí a barevností jazyka. ... Je v tom vidět jistá hudebnost.
přidáno 17.10.2008 - 09:39
no jo, jazyk český je náročný :-(
přidáno 16.10.2008 - 21:26
Hlavně mě zaujala spousta chyb!
A příběh... vcelku mě zaujal, jen ten konec mi přišel příliš prvoplánový. Jde to i jinak než s žiletkou!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POUZE SEN : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Srnec
Předchozí dílo autora : jedině chcípnout byl by lék

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato, štiler
» narozeniny
Blázen? =) [13], Lizzzie [13], Coco [13], Alnor Roumen [13], bobesh [13], magg [11], JeanMirage [9], Observer [5], Poutník [5]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Umouněnka :
Prostě Vivi, ta od sazí, duší Blázen, člověk, který má takovou představivost, jakou jí v tak ranném věku, ve kterém je, může závidět prakticky kdokoli...fantastické hrátky se slovy v jakékoli formě jí už dávno katapultovaly mezi elitu...jsem rád, že Tě znám... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku