11.04.2017
8
2207 (15)
0
Kořeny stromů na břehu řeky
zoufale objímají zem
koruna ve své kráse
vzpíná větve k modlitbě

Dej, ať nepřijde velká voda

Podemele břehy
a my
krásní, staří a moudří
neudržíme se
skácíme se do vody
nezazelenáme se
nevykveteme
nevyrostou plody

Pane bože
dej, ať nepřijde velká voda

Ani do životů lidí
vždyť
jsme si tak podobní.
 01.08.2017 07:50
Vybavil jsem si stromy slepého ramene řeky Moravy, s níž sdílí úroveń hladiny. Je to posledni enkláva Přírody mezi letištěm, čističkou a barumkou..
 31.07.2017 18:37
Krásný a srozumitelný text. Oslovil mě.
 31.07.2017 17:05
Nejvíce se mi líbí Homérovo sdělení, to sedne, ten se asi nemodlí, aby nepřišla velká voda, ale tak za 40 let? No, možná i později, možná i dříve

já jsem ráda, že tě tu máme, tvá zamyšlení mě vždy dostanou...
 02.05.2017 10:27
líííbííí
 16.04.2017 14:59
 Zamila
Ta se Ti povedla. Dýchá jak ze staré knížky a vůbec na nic si nehraje ... Umíš prostě vykouzlit atmosféru ... Piš takhle dál :-)
 13.04.2017 15:36
To jo, já jsem například větrem pokroucená borovice s kořeny zapuštěnými do skály nad propastí.
 13.04.2017 12:22
krásna myšlienka aj báseň
 11.04.2017 16:14
super

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.