nečekaně:D
 18.05.2008
5
2182 (19)
0
Stojím na pokraji srázu
a nebojím se postoupit
Vždyť venku zase prší
a duši zalil klid
Vždyť venku zase prší
a srdce buší s ním
A já vím, či jen tuším,
že utečeme časům zlým

Že bouře smete všechny
starosti a trápení
A my vyjdem čistí
samou láskou splavení
A my vyjdem čistí
jako z matky poprvé
Umyjem si ruce
ty ruce od krve

A ty se mě ptáš:
Co až přijde parno letních dní?
Zůstaneme spolu?
Suší, čistí, odolní?
Nedokážu odpovědět
myšlenky mi ruší déšť
Teď tu můžem spolu sedět
a pak klidně jinam běž

Ale doufám, zůstaneš.
 24.02.2016 23:48
"...Že bouře smete všechny
starosti a trápení...." - Velmi dobré! Tenhle úhel pohledu se mi moc líbí. :-)
A ano, déšť je kouzelný a očistný. ;-)
 28.08.2012 17:44
 Cvokhauz
První sloka mě uchvátila, nevím čím, protože v ní nemůžu najít nic nového, žádný zvláštní detail, ale jako celek na mě hodně působí...
 25.05.2008 21:27
hezký:)
 19.05.2008 20:27
vydržela jsem číst jen první sloku... snad pěkné a příjemné, ale pro mě ničím nové :)
 18.05.2008 15:39
opravdu nádherné..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.