nečekaně:D
přidáno 18.05.2008
hodnoceno 5
čteno 1320(18)
posláno 0
Stojím na pokraji srázu
a nebojím se postoupit
Vždyť venku zase prší
a duši zalil klid
Vždyť venku zase prší
a srdce buší s ním
A já vím, či jen tuším,
že utečeme časům zlým

Že bouře smete všechny
starosti a trápení
A my vyjdem čistí
samou láskou splavení
A my vyjdem čistí
jako z matky poprvé
Umyjem si ruce
ty ruce od krve

A ty se mě ptáš:
Co až přijde parno letních dní?
Zůstaneme spolu?
Suší, čistí, odolní?
Nedokážu odpovědět
myšlenky mi ruší déšť
Teď tu můžem spolu sedět
a pak klidně jinam běž

Ale doufám, zůstaneš.
přidáno 24.02.2016 - 23:48
"...Že bouře smete všechny
starosti a trápení...." - Velmi dobré! Tenhle úhel pohledu se mi moc líbí. :-)
A ano, déšť je kouzelný a očistný. ;-)
přidáno 28.08.2012 - 17:44
První sloka mě uchvátila, nevím čím, protože v ní nemůžu najít nic nového, žádný zvláštní detail, ale jako celek na mě hodně působí...
přidáno 25.05.2008 - 21:27
hezký:)
přidáno 19.05.2008 - 20:27
vydržela jsem číst jen první sloku... snad pěkné a příjemné, ale pro mě ničím nové :)
přidáno 18.05.2008 - 15:39
opravdu nádherné..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Déšť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Atlantida
Předchozí dílo autora : Odpusť

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku