![]() |
komentáře k dílům uživatele :
kmotrov: Život by asi byl jednodušší, kdyby v člověku dokázal probudit touhu právě ten, ke kterému si ji může dovolit cítit. Bohužel tohle není ta situace. Trocha arytmie zkrátka k životu patří. ;-)
Prima.
Jen drobnost.
Přimlouval bych se za tuhle drobnou změnu:
...cítím vše, co bych k tobě cítit měla...
Vychází mi to líp rytmicky
A i významově pohled si zapoměla a bez něj nejsi schopná touhy, takže by ji v tobě probudil. :-)
Jen drobnost.
Přimlouval bych se za tuhle drobnou změnu:
...cítím vše, co bych k tobě cítit měla...
Vychází mi to líp rytmicky
A i významově pohled si zapoměla a bez něj nejsi schopná touhy, takže by ji v tobě probudil. :-)
Neu: Mlčeti Zlato: Miňko: Hanulka: Dandy: Moc děkuji za zastavení a milé komentáře.
Meluzina : to je krásná a hluboká báseň! Zdá se, že vyjadřuje silné emoce a touhu. Děkuji a zdravím !
Bezva.
Nesmíme být jak sléz přehlížený
ale jak objekt vyhlížený.
Umění?
Nesmíme být jak sléz přehlížený
ale jak objekt vyhlížený.
Umění?
Skvělý. Jedna z těch, kterou mám hned po dočtení chuť si přečíst znovu.
Hrabu proti času v tvé tvorbě a hle starý strup, opatrně překročím a kouknu se dál.
Když je to jen úlet tak to jde. Někdy je to celoživotní vztah a to je průšvih.
Meluzina: tak joo, díky dík :) *sousedka dělá kurátorku výstav v Doxu mimo jiné ráda art brut výstavy ;)


