|
aneb zachraňte se raději sami!
|
Z nešťastné lásky dlouze plakala,
křičela, klečela, vysoko skákala,
lehce zoufalá, marně doufala,
že uslyší vyznání.
Z nešťastné lásky odmítala jíst,
až se ji z hladu začaly nohy plíst,
lehce zoufalá, marně doufala,
že se naučíš v jejích očích číst.
Z nešťastné lásky střelila se do hlavy,
v noční Praze na nábřeží Vltavy,
těžce zoufalá, marně doufala,
že ji někdo zachrání.
křičela, klečela, vysoko skákala,
lehce zoufalá, marně doufala,
že uslyší vyznání.
Z nešťastné lásky odmítala jíst,
až se ji z hladu začaly nohy plíst,
lehce zoufalá, marně doufala,
že se naučíš v jejích očích číst.
Z nešťastné lásky střelila se do hlavy,
v noční Praze na nábřeží Vltavy,
těžce zoufalá, marně doufala,
že ji někdo zachrání.
tahle báseň je natolik zpěvná, že poté, co jsem si k ní opatřil melodii jsem se jí málem naučil nazpaměť
líbí se mi mooc...hlawně ta opakující se wěta,lehce zoufalá,marně doufalaps:na wystřelení mozku z hlawy bych wybral nějaký poetičtější místo než náplawku..(-:
Pravda. Na cizí zachránce nespoléhat. A zoufalství úplně nepodléhat. Moc pěkná.
Povedená báseň, krásně se mi četla. Takvouhle nešťastnou lásku bych nepřála nikomu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z nešťastné lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Intimita
Předchozí dílo autora : Water story

