Tak jsem tě nechala jít...
na rtech jsi měl růž
z červeného vína
v rozesmátých očích
slané slzy hořkosti
nejsem ta princezna,
o které jsi sníval
samota, jak rakovina
prorostla mi do kosti
nechtěla jsem udělat stejnou chybu
nechtěla jsem cítit stejnou bolest
doma se schovám pod peřinu
rukou uhodím o starou pelest
přece se nehodí trápit se pro nic
přece se nehodí chtít víc, než je třeba
myšlenky plavou v červeném vínu
a dnes se jí jen dnešní chleba...
 29.01.2023 05:02
Ten závěr je skvělý.
 07.09.2020 21:03
Hrabu proti času v tvé tvorbě a hle starý strup, opatrně překročím a kouknu se dál.
 09.12.2014 19:22
 Zamila
Závěr mohl být důraznější, ale jinak pěkná :-)
 04.12.2013 16:37
MysHack: Hunter: Děkuji za milé komentáře. :)
 27.11.2013 20:39
Význam se nenápadně schovává a utíká tam, kam se nedíváme... moc hezký :-)
 27.11.2013 17:10
nádherná...twý básně o lásce maj wšechny sakra něco do sebe...líbí se mi snad každá....jen mi je líto té osoby o které píšesh...doufám,že to nejsi ty..???(-:
 26.07.2013 18:38
Móóóc dobře napsané! Některé výrazy jsou přímo excelentní. Známé téma neotřele zpracované. Povedla se :-) :-) :-)
 17.07.2013 14:50
moc krásná :)
 17.07.2013 07:38
emoce plavou v červeném víně,
časem se poohlédneš po lásce jiné:.)
Líbí se mi, snad každý z nás tohle už prožil..............:.)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.