|
aneb někdy se prostě musíme rozhodnout.
|
Vsadila jsem se s osudem
o svou hříšnou duši,
že nikdy bez sebe nebudem,
dokud nám srdce buší.
Vsadila jsem se s nebesy
o své nahé tělo,
že už mě štěstí neděsí
a proč by vlastně mělo.
Vsadila jsem vše na tebe,
korunu, dolar i frank,
někdy až u srdce zazebe,
tentokrát hraju vabank.
o svou hříšnou duši,
že nikdy bez sebe nebudem,
dokud nám srdce buší.
Vsadila jsem se s nebesy
o své nahé tělo,
že už mě štěstí neděsí
a proč by vlastně mělo.
Vsadila jsem vše na tebe,
korunu, dolar i frank,
někdy až u srdce zazebe,
tentokrát hraju vabank.
23.08.2016 10:37
Líbí se mi - duše hráče :-) všechno nebo nic. Není to otázka rozumu a to k lásce patří...
22.08.2016 21:58
ŽblaBuňka: marinka: Amos Cháb: Děkuju za zastávku! Pro mě je milostné blouznění nehynoucim zdrojem inspirace. :-)
21.08.2016 13:07
což o to, báseň dobrá, jen jsem vždycky měl pocit, že milostná poezie by se neměla takhle házet do pléna, ztrácí to pak určitý díl tak nezbytné intimnosti, alespoň pro mě.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.