Velmi, ale opravdu velmi netradiční dílko... Ten, kdo tohle přeloží - před tím pokleknu;-)

Jen pár slov o krásách na Moravě, a pár náhodných asociací k tomu... A básnička je na světě. :-)

Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Někteří lidé okolo nás jsou jako sluníčko a kontakt s nimi nám dodá radost. A pro jedno z těch sluníček já musela něco napsat. :-) (Pozn. Přidán volný překlad)

Kdo neumí dát radost, těžko ji sám bude dostávat...

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Kdo jednou pozná, již nezapomene, ten pocit... Kouzlo moře... Haiku (anglicky + volný překlad)

Po dlouhé době jsem zase něco napsala v rámci úkolu ve škole. Des - aspoň doufám - potěším milovníky haiku:o)))

... a po ní? Kdo ví? ... :(

Jen jedna taková pocitová...

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Pro mého dědečka, který zemřel na rakovinu...

... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...

Prostě jen takový pocit... Zvolila jsem formu haiku

Jedná se o prvotinu mého nového směru v psaní, s kterým experimentuji. V plánu jsou i další díla... Budu ráda za komentáře a hodnocení.

propletené v uzly...

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Jedna z věcí, která mi umí vzít klidný spánek...

V hlavě emoční exploze nejasného původu... A spánek nepřichází... Pár řádek snad to spraví... :/

Dnes jedna báseň s hororovým nádechem. Existují věci mezi nebem a zemí...?