|
Jen jedna taková pocitová...
|
Na prámu vratkém
v zajetí moře vln
plavit se do dáli
neznámých břehů
v bezvětří - mír a klid
zrádná ta nečinnost
dočká se konce dne
v bouři, co přijde...
Přežije?
Utone?
A co když...
Zůstane v pevnosti
ve skrýši pevných stěn
a stropu nad hlavou
kde hvězdy neplanou
ve stínech jistoty
choulí se v náruči
poddané možnosti
tiše se zardousí
Ale co kdyby... Vítr zavanul.
Zkusí to?
Na prámu vratkém...
(na moři svobodném)
korálek: Děkuji za hezký komentář. Máš pravdu, na konci vždy ještě je nějaká naděje. Jen se toho chopit - správně... Prostě je to všechno boj.
Moc hezká - ponořila jsem se do ní - stejné pocity jsem vkládala do jedné mé básně - vnímám tu rozervanost -
krásně jsi to napsala . V závěru určitou naději cítím
Ale co kdyby... Vítr zavanul.
Zkusí to?
Na prámu vratkém...
(na moři svobodném)
krásně jsi to napsala . V závěru určitou naději cítím
Ale co kdyby... Vítr zavanul.
Zkusí to?
Na prámu vratkém...
(na moři svobodném)
A42: Ano, někdy je škoda právě to nevyplutí. Jen není vždy snadné rozpoznat, zda vyplout hned a nebo si ještě počkat.
Děkuji za komentář. Ta slova ze mě prostě takhle šla.
Děkuji za komentář. Ta slova ze mě prostě takhle šla.
Amadeo´´: Tak to máš pravdu. Někdy opravdu není lehké zvolit. A zda je nebo byla daná volba správná? Někdy poznáme vzápětí a někdy ukáže až čas... Můžeme jen na tom všem si něco najít. Nakonec vše může mít svůj smysl, snad. :-)
Děkuji za návštěvu. Jsem ráda, že se ti líbila. Držím palce při plavbě a přeji příznivý vítr. :-)
Děkuji za návštěvu. Jsem ráda, že se ti líbila. Držím palce při plavbě a přeji příznivý vítr. :-)
jojo, coby kdyby...
"kdyby sem to byl věděl, tak by sem sem byl nechodil" ;o)))
ale teď vážně, vážně dobrý
"kdyby sem to byl věděl, tak by sem sem byl nechodil" ;o)))
ale teď vážně, vážně dobrý
Přijde mi to taková zbásněná úvaha. Zajímavě zpracováno. Myslím, že ty otázky si často klademe na moři každého dne. Škoda nevyplout na moře širé.
Hezká... Zaujala mě mimo jiné i proto, že dost často si na takovém vratkém prámu připadám i já. Se stejnými otázkami i obavami, zda vrhnout se do nevypočitatelných vln nebo zůstat v bezvětří. Těžká to volba a ne vždy se člověk rozhodne správně.
Pajalord: Přišla, chvíli pobyla, tak jsem ji zpravovala a ona zase odešla. ;-) Děkuji.
Tak tohle je hodně povedené palec nahoru..:) i když mě mrzí že jsi měla takovou náladu :)
Nikytu: Rádo se stalo! Doufám, že to trochu vylepšilo Tvoji náladu...Krásnou dobrou noc přeji! :-)
Devils_PIMP: Děkuji. Ano, bylo to psáno v ne moc pozitivní náladě. Ale už je zpracováno..
Svět je jak nekonečné moře,
životy naše - vratký prám,
na zemi čeká nás jen hoře,
tak duch náš touží ke hvězdám!
Máme se toho odvážiti,
či zůstat v celách malosti,
když hvězda Naděje nám svítí?
Snad Fortuna nás pohostí...
Ne, srdce Tvé se nesmí báti,
i kdyby se již "poslední"
měla tahleta plavba zváti!
Pojď, poplujeme svobodni!
:-)
♥Tady vidíš, jak je bláznovství nakažlivé...:-P
životy naše - vratký prám,
na zemi čeká nás jen hoře,
tak duch náš touží ke hvězdám!
Máme se toho odvážiti,
či zůstat v celách malosti,
když hvězda Naděje nám svítí?
Snad Fortuna nás pohostí...
Ne, srdce Tvé se nesmí báti,
i kdyby se již "poslední"
měla tahleta plavba zváti!
Pojď, poplujeme svobodni!
:-)
♥Tady vidíš, jak je bláznovství nakažlivé...:-P
Devils_PIMP
Hezké. Takové bezvýchodbé. Pěkně podchycené pocity.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Na prámu vratkém * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * Strach *
Předchozí dílo autora : * Řekni jen kam? *
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

