Dívčí Kámen

Dívčí kámen

Možná je vám jeden hrad znám,
jehož jméno starší je než hrad sám,
Dívčí kámen vystavěn byl na skále,
od těch dob dodnes stojí tam stále.

Ke vzniku váže se pověstí mnoho,
co zaujaly častokrát leckoho.
Povím vám jednu z nich tu nejhezčí,
co nese cit v sobě nejkřehčí.

Vypráví totiž o muži mladém,
co jezdíval lesy na oři vraném.
Z krás místní přírody se radoval
a lovnou zvěř z úkrytů svých sledoval.

S oblibou k řece Vltavě zavítal,
aby koni svému vody napít dal.
A i on sám rád se ve vodě osvěžil,
přitom oko své krásou okolí potěšil.

Jednoho dne spatřil na mělkém břehu,
omývat tělo své nádhernou děvu.
Zrak očarovaný z ní nemohl odtrhnout,
vida tu krásu nemohl se z místa hnout.

A tak se tam vracíval častěji,
aby sobě dodal odvahu a naději,
že i v dívčině srdci žár lásky vzplál
a on by ji později o ruku požádal.

I stalo se dle jeho vroucného přání,
když žádal, ať stane se jeho paní,
vyřkla mu požadavek skutečně troufalý,
věřme však, že nebyl nijak vychytralý.

Stanu se, můj Milý, ženou Tvou,
však pod podmínkou jedinou.
Na skále, kam tak ráda chodím,
postavíš hrad, tam syna Tobě zrodím.

Touha jinochova byla silná dost,
cit vřelý k ní větší než ješitnost,
Splnil i sobě to, co nejvíce chtěl,
a na skále hrad pro milou svou vystavěl.

Na počest budoucí paní, k níž láskou byl zmámen,
nazván byl hrad jménem Dívčí kámen.
I když v pověstech bývá pravda nevelká,
oním mladíkem byl zřejmě Jošt z Rožmberka.

https://youtu.be/dJDT9RDkg4A?si=EPcghGlLfbkcuQF2