05.06.2015
6
1375 (13)
0
Nechte mě být zase tou holčičkou
Ještě stále z ní něco zbylo…!

Nedotýkejte se mě
Nemluvte na mě
Jsem ve svém světě

Donesu vám pak pampelišku
Nebo oblázek
Budu hádat šatičky máku
Zničím ty své mlíčím z věnečků
A budu se smát!
Jako malá holčička…

Prosím,
Nechte mě si hrát.

Než zhynou poslední pablesky
Z okolního světa
Než ztemní se hlas
Vyschnou slova
A smích bude jen ševelem
Vzdálených dob.

Nechte mě si hrát
Dokud se ještě dokážu smát
Jako malá holčička
Dokud se ještě dokážu smát
Bez alkoholu.
 04.09.2017 05:44
helples: Děkuji za přečtení. I když komentáři teď tak úplně nerozumím...
 01.01.2017 01:34
Ano, měli by sme zůstat dětmi navzdory všemu a všem. Chci jen toliko, že český jazyk je z nejdokolejších, ne li nejdokonalejší na této planetě a jeho prznění v těchto dobách mne rozesmutňuje. Dnešní společnost (ne však všichni) vyzdvihuje formu na úkor obsahu. Řečeno lidově:
"Když hovno vkusně zabalíte, kupců bude dosti."
 21.06.2015 15:13
Začátek pěkný, pak to zavánělo lehkou zívačkou, ale graduje to perfektně
 06.06.2015 20:16
Přiznám se, že nejdřív jsem si říkala - jako fajn, ale nic moc nového... Ale ten konec tomu dal opravdu ťafku, takže hlavně za ten konec dík. Chtěla bych žít už nějak slušně, tak třeba mi i tato báseň bude motivací.
 06.06.2015 08:25
teda ta pointa mě taky dostala...
 05.06.2015 18:49
hodně pěkná báseň, se zajímavou náladou a zdrcující pointou

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.