moc povedené

u mne dobrý

Ti kluci jsou ale perfekcionisti, co?
Mě postačí, že jsi energie lásky plná…

moje drahá taron, růží záhon bych ti vysázel, kdybych ve tvých verších slunce, ženskou něhu, zase zřel

Loukotkvé přebásnění Villona jako by potvrzoval bonmot o ženě a překladu poezie :)

shane: je to tak, jak říkáš

zajímavé

Jiří Turner: Děkuji za milé hodnocení! Text měl být přiměřený formě i zdroji povinných slov - byla to kniha "Navzdory básník zpívá", kde Loukotková krásně přebásnila právě Villona! Jsem rád, že se to snad podařilo.
*Takže pokus být stylový vycházející ovšem z mých vlastních představ a pocitů, žádný překlad ani parafráze na cizí text...
Ta krásná slova si zaslouží originální zpracování! :-)

Jiří Turner: Zmíňka o chybě nebyla podceňováním Tvé vnímavosti, já ve svém komentu taky přehlédl pár hrubých chyb, naštěstí jsem je stačil odstranit, snad všechny. Chápu, že člověk stále hledá něco nového, ovšem kdybys zmínil okolnosti vzniku /ten recitál/, jeden by to vnímal jinak...Já se teď zasekl ve veršotepárně, ale i to je takové cvičení vůle se teď k něčemu přinutit. Skutečné nápady dřímají a zrají...
Ano, Džibrán je skvělý, narazil jsem v knihovně na další jeho věci /kéž bych měl jeho cit a nadání o všem takhle psát!/, ale půjčil jsem si třeba i dvě knihy sebraných spisů Gellnerových, jednak poezii, jednak prózu i pár Kafkáren či Moderní libanonské povídky, abych pochopil a uceleně si oživil, ci jsem předtím vnímal jen tak z rychlíku...A mám tu třeba dvě knihy Vrchlického básní.
Ono je snadné ukvapeně soudit, těžší je porozumět. :-)

Je to hezké, jen pozor na apoziopezi ;)

Hezká balada, ke klasické formě přidáváš i klasický text. Já osobně upřednostňuji k této formě aktuálnější text (pokud to nemá být překlad nebo parafráze textu starého.
Technicky je to ale velmi povedené.

Zamila: Ach jo, já s tím furt spamuju FB a tys to ještě neslyšela? :'( :D

Jiří Turner: Sám se toho občas bojím, jenomže do písně, která je takhle postavená, to prostě jinak nejde :/

I mně se líbí, jen bych byl ostražitý (sám často nejsem), aby plíživě forma nezačala válcovat obsah a autentičnost. To by byla škoda.

Pro mě (i s ohledem na číslici v tvém profilu) dobré.
Kromě toho, co psala Zamila, mi přijde ze zvukomalebného hlediska ne úplně šťastný čtvrtý verš první sloky. "Mluvím se svou tváří" by z toho akustického hlediska přišlo dostačující.

shane: Podstatu té hrubky jsem docela snadno pochopil již z Oriončina komentáře, budu příště pozornější.
Jak už jsem psal, poezie je pro mě hledání a před stereotypy utíkám. Nezanevřel jsem na harmonii, ale potřebuji ji občas hledat i tam , kde není zjevná, ale k té zjevné se rád vracím
Chalíla Džibrána ti chválím.
Děkuji za komentář

Orionka: Máš samozřejmě pravdu, hned to opravuji.
Jinak je to taková erotická fantazie v trochu v jiném kabátku.
"tak to dopadne, když Turner vyrazí do kostela na violoncellový recitál."
Děkuji za komentář.

Podivné, pro Tebe poněkud netypické dílko. Na rozdíl od Zam* ty rýmy vidím, ovšem trochu mne ruší nestejná délka veršů, co se týče slabik, připomíná to spíše prvotní překlad z cizí řeči a Orionka má pravdu, pokud jde o tu češtinskou stránku. Mělo by být "mých" a nikoli "mým", takhle to vážně nedává smysl. Ke slovu "mým" by náleželo "vyhýbá se" či "uhýbá ". Jinak kontrasty v Tvé básni /např. levný křížek od svatokupce a pohled prostitutky/ nevšedním způsobem upomínají na pokrytectví tak typické pro /nejen/ dnešní lidi...Leč nikdo není dokonalý, ani světci nebyli!
Já v poezii trochu staromilsky lpím na harmonii a tedy nejen na rýmech, ale i vyrovnaném počtu slabik u svých dílek, i když ani tak někdy rytmus není dokonalý a přirozený, ale uznávám, že když se člověk soustředí spíše na sdílené myšlenky, nemusí to až tak vadit. Zrovna čtu "Úsměv a Slzy" od Chalíla Džibrána, není to rýmované, ale ty myšlenky a láskyplný náboj se tak liší od toho, jak někteří stereotypně odemílají modlitbu či hlásají slova lásky, ale jejich srdce nejsou naplněna skutečnou vírou ani láskou k bližnímu, ale pouhými sobeckými zájmy...Prostě jejich ústa a srdce nehovoří stejnou řečí. :-(

Opravdu zvláštní báseň. Líbí se mi, jak je erotický námět lehce zastřený, dává tomu náboj. I když náboj je vlastně už v tom spojení, asi není moc básní, které obsahují slova orgasmus a krucifix. Jenom mě zarazila jedna drobnost: sloveso stranit se má vazbu s 2. pádem, ne se 3. takže by tam asi patřilo spíš "mých pohledů".

kmotrov: Jé, no to je krása. Máš pravdu, mohlo by to tak být. A je ohromně zajímavé, jak různé výklady může mít tahle báseň, která je už názvem vcelku konkretizovaná. Ale je to tak, sdělení básně může být tolikrát jiné, kolik má čtenářů. Napadá mě, že čtení básně je vždycky setkáním dvou lidí, autora a jeho čtenáře, jejich myšlenkových světů, pocitů, zkušeností atd. A myslím, že jak tuhle báseň vidíš, o tobě vypovídá něco moc hezkého :).