 24.01.2026 8 107(10) 0 |
Viděl jsem slimejše, který se hnal
po cestě ve stínu divokých skal.
Barvu měl hnědavou jak silný čaj,
vítr mu do skluzu hrál na šalmaj.
Kam tolik pospíchal? Snad vizi měl,
jak zdrhne člověku, co sníst ho chtěl.
Neutuchající touhu choval
dospět tam, kde by se před ním schoval.
Však slimejš míní, Pánbíček mění,
měkkejšek změnu tu nedocení.
Kdo plže k útěku inspiroval,
před predátory jej nevaroval.
Budoucnost líčil mu velkolepě,
slimejš mu uvěřil přímo slepě.
Netušil, kdo všechno na něj chuť má,
kdo rád by okusil, kterak chutná!
Hadovou pochoutkou stal se právě,
spolu se potkali v husté trávě...
28.01.2026 - 02:37LadyLoba: Že jo, Romi?! Je to obří plži, https://zoom.iprima.cz/priroda/obri-ruzovi-slimaci-vladnou-austr
alii
A jsou prý i nějací černí...:-)
Kdysi jsem na tu fotku narazil a tady jsem se zase inspiroval.
Není to poprvé. Viz např. "Zachraň se, kdo můžeš!" To taky bylo drabble, ale na jiná slova a bylo to v próze...Snažím se prostě odhadnout, o čem budou psát jiní a být trochu originální při volbě témat. :-)
alii
A jsou prý i nějací černí...:-)
Kdysi jsem na tu fotku narazil a tady jsem se zase inspiroval.
Není to poprvé. Viz např. "Zachraň se, kdo můžeš!" To taky bylo drabble, ale na jiná slova a bylo to v próze...Snažím se prostě odhadnout, o čem budou psát jiní a být trochu originální při volbě témat. :-)
26.01.2026 - 13:39LadyLoba: Dík, Romčo! Když člověk píše na zadání (viz odpověď Brigitě!), víc propouští uzdu fantazii, kombinuje a použije k inspiraci různé zdroje. Já si i navíc broukal své oblíbené písně a ten rytmus pomáhá se uvolnit i vede.
https://photos.app.goo.gl/iDA1WL1FBS4ThAtPA :-)
https://photos.app.goo.gl/iDA1WL1FBS4ThAtPA :-)
24.01.2026 - 15:49Brigita: Děkuji! Bylo to taky vlastně drabble na zadaná slova: čaj*vize*neutuchající*inspirovat*velkolepě.
Nakonec to vyznívá jako bajka. A poučení, které z toho plyne?
V takovém španělské western "Nešikovné ruce" starý čínský pistolník v.v. se ujme mladého kluka, kterému banda unesla dívku, vyučí mladého kluka v pistolnickém řemesle a když se loučí a odcházejí opačným směry, otočí se a střelí mu párkrát pod nohy. A pak mu dá poslední radu pro přežití: "Ani příteli nevěř!" :-)
Nakonec to vyznívá jako bajka. A poučení, které z toho plyne?
V takovém španělské western "Nešikovné ruce" starý čínský pistolník v.v. se ujme mladého kluka, kterému banda unesla dívku, vyučí mladého kluka v pistolnickém řemesle a když se loučí a odcházejí opačným směry, otočí se a střelí mu párkrát pod nohy. A pak mu dá poslední radu pro přežití: "Ani příteli nevěř!" :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osudu neujdeš! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Nebi budiž za to dík...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
BB. [14], Ruphus [14], MvT [14], Mája S. [11], Prostě Nikol [9]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
