Příběh

řeknu vám příběh
věc co se už nenosí
co chce ten nemoderní přístup
trochu času a taky cit
a neskákat jako vypínač
jen na jednu či druhou stranu
řeknu vám příběh o klukovi co neměl šajn
o tom jak to na světě chodí
a plnej ideálů zůstal zaseklej
v neznámým městě a sám

řeknu vám příběh bez kladnýho hrdiny
kde láska nepřekoná prokletí
a dobro ani slzy nezachrání ničí
pořezanou duši
příběh o klukovi kterej zkoušel žít
jak se dá i z toho mála
co mu zlitá a vyžilá sudička dala do vínku
a to jsem já

jsem duše co hledá svý tělo
jsem tělo co hledá spřízněnou duši
jsem uši a vítr
jsem jenom otisk
vysokofrekvenční vlny v čase
jsem lehký zatřesení v hlase
život bez návodu
trest bez skutku
jsem vřed co čeká v žaludku
až praskne

nedívej se na mě jako že nevíš
o co tu sakra jde
je pravý poledne a ty pomalu snídáš
a protože je ti zle
jdeš zase spát
dneska mi netluče srdce
na správným místě
dneska cejtím ostrou hranu pod nohama
jako už tolikrát
když jsem
netušil co přijde

zavíráš knížku to je v pořádku
ne každej má trpělivost přežít
tyhle ubíjející kapitoly o ničem
kde se cesty někam stáčí
až se probudíš nezbude nic než
vůně prachu smíchanýho se sluncem
a na terase před domem jen hromádka
vajglů v květináči

chvíli čekám jestli jsi čtenáři
jenom neodešel do místního krámu
když jsi viděl jak za svítání
pekař veze čerstvý rohlíky
chvíli čekám jestli ses nešel jen projít
tuhle ke kostelu
ale spíš bych řekl že tam Bůh nikoho
neviděl tak dlouho
že už nadobro přestal věřit

tak dlouho se modlil ať spatří zázrak
co mu dá nějakou naději
ale my jsme mu nedali jak to tak bejvá
ani sebemenší šanci
jsme jen korálky hozený ze stráně
a tenhle příběh tak ten si nejspíš
namaluju jen párou od huby
do ledový noci