|
|
ticho je těžší než všechny výkřiky
slova se klouzavě plazí mezi námi
a někdy najdou cestu, kterou jsme nečekaly
stíny mají své vlastní rytmy
a každý pohled se stává neviditelnou stopou
která zůstává, aniž bys ji držela
něco se rodí mezi prsty
něco se pohybuje tam, kde světlo nedosáhne
a učí tě, že důsledky nemají jména
mluvíš a svět slyší víc než chtěl
mluvíš a ticho se mění v hlas
který nikdo nepředvídal
někdy je lepší nechat věci plavat
nechat je rozprostřené jako pavučiny vzduchu
a sledovat, jak se tvarují
bez tvého doteku, bez tvého záměru
některé věci se nikdy nepodívají na den
některé věci jen dýchají mezi řádky
a učí tě, že i mlčení může být hlasité
slova se klouzavě plazí mezi námi
a někdy najdou cestu, kterou jsme nečekaly
stíny mají své vlastní rytmy
a každý pohled se stává neviditelnou stopou
která zůstává, aniž bys ji držela
něco se rodí mezi prsty
něco se pohybuje tam, kde světlo nedosáhne
a učí tě, že důsledky nemají jména
mluvíš a svět slyší víc než chtěl
mluvíš a ticho se mění v hlas
který nikdo nepředvídal
někdy je lepší nechat věci plavat
nechat je rozprostřené jako pavučiny vzduchu
a sledovat, jak se tvarují
bez tvého doteku, bez tvého záměru
některé věci se nikdy nepodívají na den
některé věci jen dýchají mezi řádky
a učí tě, že i mlčení může být hlasité
TICHO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ostrov svého já
Předchozí dílo autora : Pocit viny

