nepřejímat...prozkoumat řádně sám :) a pak zjistíš mnohé... třeba něco o bohu, sobě, či vesmíru jako takovém.. Kdybys zpracoval úvahu na tohle téma..byla by to pecka :)

Tento text a všechny věci, které jsem četl od tebe...jsou celkem v něčem zajímavé, i když místy to jako báseň moc nevypadá. Spíše epická(či romantická) balada :)

Tak neučesané, jak jen kurva v postapokalyptickém světě může být. Možná by se z příběhu dalo něco vydolovat,ale nemám tušení. Náročný maglajz myšlenek a událostí, které se opírají o nejhorší realistický scénář a který by dokázal zdůvodnit jen Bůh mistr spisovatel. Doporučuji přeskočit od nemožné a fiktivní, až na lehce přízemní a příběhově stravotrlnj

Marigold: Velký dík, děvče.

Krásné

Moc se mi líbí

zaseja : děkuji, i já je miluji.

Psavec : děkuji.

Darko : děkuji.

miluju magnolie

ano

Pěkná

Máš široký záběr.

Krásné květy i kvítek.

Zkrátili nám den, čert je vem.

Libí,mnoho pravdy.

Pěkná o čase,děj vněm neni však vždy jen o radosti

Líbí se mi, když autor v textu píše přesně o tomto ;)

Jsou míň, než si myslí.

Magnolije jsou krásné.
Ale v době jejich květu se jahodníky probouzi k životu.
Zahradničení mne vlastně živí.
Vůně truskavců copy laskavců.
Doušek vody ze studánky.
V mechu kniha sama
obraci své stránky.
Jak v herbaři vni
listek čtyřlisku.
Nelpí rosa na listku.
Výra obrací se ke štěsti.
Kniha zavřená ,roscestí.
Cesty tři jak sestry kde se jejich
život dělí.
Svede která znich,sever,zapad,jich.
Kniha v podpaždí.
Tělo v podpláští.
Kroky padi pěšinou.
Snad že cesty prominou.