Na Stolovou horu

Jehnědy na lísce
Tichá vertikála předjaří

Stolová hora skoro nekvete
ještě ne
ale voní, tepe živou hlínou
šedýma očima vystydlých ohnišť zkoumá,
kdo odkudsi shora
vysouší bláto na cestě

Bolí mě kotník, když jdu do vrchu
zelený dým prašivek ze suché trávy
Děti - octové mušky
mihotají se po stezce, po skalách
A hlohy setřásají loňské plody bez chuti

Step je tichá.
I nahoře bezvětří.
Nůž krájí jablko.