parádní;)

človiček: veškeré psaní je tak trochu terapie :) Díky

Dobrá terapie.Hodně zdaru.

Krátké, hutné, dobré. Líbí se mi talent, který toto dovede.

Jo, jo. A nevzít si ho sebou, jak Ripley vetřelce :o)

Jen tam doletnout včas

očekávání... o tom to celé je, však? kdybychom neměli očekávání, nepřiřazujeme tomu žádné emoce, nevyrábí si sami v sobě onu bolest, která nemá racionální základ... nehroutíme se... jen prostě s otevřenou náručí přijímáme a jsme... krásný, děkuju...

další výborný kousek... cítím z toho takovou něhu, až to hřeje i mě... ten autista je ovšem top, bezkonkurenčně nejlepší část celé skvělé básně... btw. co by dala tomu bosému muži s pytlem pečiva? vsadím se, že sen :-) možná ukrytý v jablku ;-)

je to přesně tak, v tom nic je vlastně úplně všechno, protože ani to "nic" není úplně prázdné... baví mě tvoje úvahy a zamyšlení... bezva :-)

ou, přímý zásah na komoru! ;-) tohle je opravdu výborná báseň.. čtu pořád dokola, hltám tvoje obraty a přemýšlím nad tvými otázkami... ale na tu jednu bych fakt chtěla znát odpověď - co zachytí věčnost? a možná že opravdu na ničem jiném prostě nezáleží.. pro mě velmi silné, tleskám...

krásná... taková něžně smutná...

ta je ale krásná! :-)

Nádherná vzpomínka letního období.

ukáž sa vo svojom pravom svetle.

Oslovila mně ,snad proto ,že jsem slunce doprovodil za obzor na koňském hřbetě a ruce promrzlí hřál jsem si o jeho šíji.To teplo v těch rukách zůstalo.

Kdo okamžik nádechu si cení
ten každou šanci v zázrak mění.

Ach, ty to tak vždycky dokážeš nádherně vystihnout.. opět jedním dechem.

Umouněnka: To mě opravdu hrozně moc těší, zvláště od tebe.. děkuju!

Někdy mi přijde, že už si přišel o veškeré iluze o lidech a pak napíšeš něco a zjistím, že ještě pořád si nějaké měl ... můj úhel pohledu ...

Rosa: Díky moc.