človiček: veškeré psaní je tak trochu terapie :) Díky
očekávání... o tom to celé je, však? kdybychom neměli očekávání, nepřiřazujeme tomu žádné emoce, nevyrábí si sami v sobě onu bolest, která nemá racionální základ... nehroutíme se... jen prostě s otevřenou náručí přijímáme a jsme... krásný, děkuju...
další výborný kousek... cítím z toho takovou něhu, až to hřeje i mě... ten autista je ovšem top, bezkonkurenčně nejlepší část celé skvělé básně... btw. co by dala tomu bosému muži s pytlem pečiva? vsadím se, že sen :-) možná ukrytý v jablku ;-)
je to přesně tak, v tom nic je vlastně úplně všechno, protože ani to "nic" není úplně prázdné... baví mě tvoje úvahy a zamyšlení... bezva :-)
ou, přímý zásah na komoru! ;-) tohle je opravdu výborná báseň.. čtu pořád dokola, hltám tvoje obraty a přemýšlím nad tvými otázkami... ale na tu jednu bych fakt chtěla znát odpověď - co zachytí věčnost? a možná že opravdu na ničem jiném prostě nezáleží.. pro mě velmi silné, tleskám...
Oslovila mně ,snad proto ,že jsem slunce doprovodil za obzor na koňském hřbetě a ruce promrzlí hřál jsem si o jeho šíji.To teplo v těch rukách zůstalo.
Kdo okamžik nádechu si cení
ten každou šanci v zázrak mění.
ten každou šanci v zázrak mění.
Ach, ty to tak vždycky dokážeš nádherně vystihnout.. opět jedním dechem.
Umouněnka: To mě opravdu hrozně moc těší, zvláště od tebe.. děkuju!
Někdy mi přijde, že už si přišel o veškeré iluze o lidech a pak napíšeš něco a zjistím, že ještě pořád si nějaké měl ... můj úhel pohledu ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zajem [17], nebezpecny [16], Nevim7 [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

