|
|
Než na tebe zapomenu
ješte se na chvíli schovám
do koutku tvýho hlasu
a přečtu si
tvou oblíbenou polívku
přestalo sněžit
a ze stromu už nespadne
jediná láska
A než na tebe zapomenu
ještě se naposledy do tebe
zadívám
a jestli usneš jako první
poprvé ti vybarvím
rozloučení
pak se džbánkem v ruce
půjdu vyhlížet jaro
ješte se na chvíli schovám
do koutku tvýho hlasu
a přečtu si
tvou oblíbenou polívku
přestalo sněžit
a ze stromu už nespadne
jediná láska
A než na tebe zapomenu
ještě se naposledy do tebe
zadívám
a jestli usneš jako první
poprvé ti vybarvím
rozloučení
pak se džbánkem v ruce
půjdu vyhlížet jaro
Neřeknu ti proč, ale z této básně v hlavě vidím nejkrásnější květ, ze kterého právě upadá suchý okvětní lístek. Sám tomu nerozumím :o) ale rozhodně v duši mám silnou emoci.
Yasmin: slavek: Dandy: Obrovské díky za návštěvu krásná slova, moc mě potěšila, opravdu!
Yasmin
Nejvíc mě zasáhla druhá sloka. Naprostá krása. Umíš (pro)cítit... poezii.
Jak píše Umouněnka - nadýchané, romantické. Navíc se zajímavými prvky surrealismu. Moc pěkná věc na večerní rozjímaní.
Umouněnka: To mě opravdu hrozně moc těší, zvláště od tebe.. děkuju!
Vzpomínám si, že jsem u prvního tvého zde publikovaného díla říkala, že to chce trénink, nebo něco na ten způsob, příliš mě nezaujalo. Ale tvé nynější věci stojí za čtení, je to taková nadýchaná, v lecčem romantická, ale i civilní poezie. Je vidět, že se posouváš, že máš co říct a víš jak.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Než na tebe zapomenu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co když
Předchozí dílo autora : Možná se bojím přeskočit moře
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mannon [17], saman [14], Hagrid [13], Tajemná [12], renekl [11], Marc Le Fleur [5], Štěpán [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

