13.03.2020
11
1312 (22)
0
Než na tebe zapomenu
ješte se na chvíli schovám
do koutku tvýho hlasu
a přečtu si
tvou oblíbenou polívku

přestalo sněžit
a ze stromu už nespadne
jediná láska


A než na tebe zapomenu
ještě se naposledy do tebe
zadívám
a jestli usneš jako první
poprvé ti vybarvím
rozloučení


pak se džbánkem v ruce
půjdu vyhlížet jaro
 14.08.2020 14:44
Dear.K: To se krásně čte, děkuju!
 12.08.2020 20:43
Neřeknu ti proč, ale z této básně v hlavě vidím nejkrásnější květ, ze kterého právě upadá suchý okvětní lístek. Sám tomu nerozumím :o) ale rozhodně v duši mám silnou emoci.
 31.03.2020 17:25
Yasmin: slavek: Dandy: Obrovské díky za návštěvu krásná slova, moc mě potěšila, opravdu!
 31.03.2020 10:53
 Yasmin
Nejvíc mě zasáhla druhá sloka. Naprostá krása. Umíš (pro)cítit... poezii.
 23.03.2020 17:25
Jak píše Umouněnka - nadýchané, romantické. Navíc se zajímavými prvky surrealismu. Moc pěkná věc na večerní rozjímaní.
 23.03.2020 16:46
Pěkná slova
 16.03.2020 17:57
ukáž sa vo svojom pravom svetle.
 15.03.2020 20:43
Umouněnka: To mě opravdu hrozně moc těší, zvláště od tebe.. děkuju!
 14.03.2020 10:12
Vzpomínám si, že jsem u prvního tvého zde publikovaného díla říkala, že to chce trénink, nebo něco na ten způsob, příliš mě nezaujalo. Ale tvé nynější věci stojí za čtení, je to taková nadýchaná, v lecčem romantická, ale i civilní poezie. Je vidět, že se posouváš, že máš co říct a víš jak.
 14.03.2020 07:34
mahdal: Snažím se to tajit, ale... ;-) O:-)
 13.03.2020 15:57
...že by ženy-romantičky nevymřely? ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.