Sasanka: Navíc není důvod proč by nemohla existovat fantasy detektivka. Vlastně mam pocit, že existují. Takže to klidně může být vymyšlený svět, který bude fungovat podle tvých pravidel. Potom nevadí, když to město vlastně v reálu neexistuje.

Sasanka: Nejsem žádný odborník, ale jestli se můžu osmělit, tak bych radil do jiného žánru. Detektivka mi přijde moc těžká. Možná se ani tolik nesoustředit na žánr, ale na téma. Třeba něco ze života, lidských vztahů: zpackané rande, žádost o ruku, mamánek, nakupování s manželi, muž který se snažil vyžehlit manželčinu halenku a neuměl to, zpackaná dovolená, atd...

Úplně nejlehčí žánr mi přijde fantasy, protože si toho můžu hodně vymyslet. Nemusím se držet historických ani místopisných faktů, ani vždy tolik řešit jak něco doopravdy funguje. Stačí, když to působí uvěřitelně.

Stále ji vnímám velmi silně :). -Touha, jak to všechno roztříštit- je až téměř hmatatelná. Tvá slova mají moc. Se dotýkat.
Děkuju za ně.

Sasanka: Nevadí, literárně ti to jde pěkně, psát umíš. Tak jak to je, to není špatné. Detektivku já osobně považuju za ten nejtěžší žánr, protože jde hodně o detaily, logiku, aby to zapadalo. Já si na detektivku moc netroufám.

Napětí je vždy způsobeno očekáváním "jak tohle jenom dopadne".

Ty umíš psát. To co jsi chtěla vyjádřit si vyjádřila jasně a srozumitelně. Jen hold tvůj detektiv se podívá na mrtvolu. Odejde do kanceláře a nechá to na sekretářce. Takže působí jako nekompetentní lenoch. Proto tam chybí to napětí.

Gora: No, někdy se to sejde. U básně, kde je primárním cílem se pokusit poeticky vyjádřit mé pocity, je určitě ubírat nebudu, ale díky za názor.

LudvíkRoiSoleil: Dobře děkuji! Plus mi bylo řečeno, že na povídku tam není žádné napětí a mám tam zařadit i tu vraždu. Navíc jsem zatím totálně v háji s fakty. To město vlastně v reálu neexistuje,je to pokus o Noir. Měl být soukromý očko,ale to by se k téhle vraždě ani nedostal. To je přesně důvod proč se bojím dlouhých textů , protože úplně cítím, že na tom hořím jak papír.

u nás už taje
sněženky lezou z hlíny
krtek to neví

Např. tohle: bezradnou paralýzou bezmoci
paralýza /ochrnutí je vždy "bezradné", tedy zdvojený význam, pak moc různých pocitů - úzkost, tupá panika, bezmoc atd...

Gora: Děkuji, například jaká? Nebo alespoň v jakém smyslu?

zaseja: Dandy: Díky.

Rozhodně je to zajímavé...

Bezvadná.

Dandy: Děkuju moc.

Gora: Díky.

Je to zajímavě vyprávěné a určitě má smysl pokračovat. Detektiv Richard mi přijde trochu ujetý, když ho uklidňují procházky po hřbitově, ale proč ne. Aspoň je tím zajímávej. Líbí se mi, že jsou postavy představeny jedna po druhé a mají kus prostoru pro sebe.

Ovšem Detektiv se jenom podíval na mrtvolu a odešel. Chybělo mi, že se nezeptal na její totožnost, kdo ji vyděl naposledy. Kdo jsou její příbuzní, kdo mrtvolu objevil. Jestli někdo z příbuzných nenahlásil, že ji postrádá. I když ohledání těla chvíli trvá, musí zůstat na místě činu, dokud nedostane aspoň základní informace o tom kdy odhadem oběť zemřela a jestli ohledávačka mrtvol může už teď vylučuje nehodu. A pro detaily ať si pak zajde.

Při vraždách jde o čas aby stopa nevychladla a proto se toho co nejvíc řeší na místě a mohlo se vyšetřování ubírat co nejdříve správným směrem.

Taky po příchodu do kanceláře určitě neoslovil sekretářku. Jenom soukromí detektivové mají sekretářky. Měla by to být asi policistka vykonávající spíše úřednické práce, jako procházení záznamů. Tuhle práci dělávají i sami detektivové, protože si práci často mezi sebou rozdělí.

Dohodl by se na místě s kolegy a rozdělili by si práci. Prohledávání údajů by dal někomu jinému na hrb hned na místě a on se věnoval obchůzkám. Navštívil by toho kdo oběť viděl na posled živou, pokud je ta informace už známá. Nebo by navštívil příbuzné.

Gora: Promiň, ale Big brother neznám... Ohledně vychloubání Šklíby se více rozepíšu v pokračování, prozatím řeknu jen to, že ne vždy se staří lidé vychloubají přítomností :D... Jo a díky za upozornění na chyby, zkusím to nějak opravit (tedy jestli to na tomhle vebu nějak jde).

Slova nemusí být daleko od pravdy.

Vždy kdyš nebylo hej.tak na kolo a do lesa do sto kiláků a bylo fajn
To rotoped nedá.
Ale pěkná povidka

Hlas je vždy o to zajímavější, když už člověk zná aspoň obrys daného člověka. Puzzle se mu skládají.

Vtipné dílko...