Začetl jsem se a líbilo se mi to. Začínám mít pocit, že rozsahem půjde spíš o román než o povídku, aspoň se mi to tak podle pomalejšího vyprávění po přečtení prvních tří částí takto jeví. Aby jsi mě nechápal zle, mě se pomalejší tempo vyprávění líbí, protože poskytuje prostor pro lepší vykreslení postav. Jen mam předtuchu, že z toho vzniká román než povídka. Což mi samozřejmě nevadí.
Kontinent Viridis dokážu pochopit, připomíná mi Ameriku. Ovšem kontinent Calkulus si zatím nedovedu představit. Nepochopil jsem, jestli jde o nějaký starý kontinent a ekvivalent Evropy, nebo o nějaký úplně jiný možná menší kontinent blízko toho Viridisu.
Rozumím i tomu, že existují spekulace o tom, jestli je rána způsobena nožem, nebo zvířetem nebo vlkodlakem. Ale je to psáno obecně bez detailů, takže to působí nevěrohodně a já nevím kdo je blíž pravdě, nevím jak rána vypadá a proto si nedokážu udělat názor. Bylo by zajímavé kdyby postava argumentovala, třeba tak, že rána je příliš rovná skoro jako řez nožem a pouze okraje působí trošku vytrženě. Kdyby to bylo zvíře, maso kolem rány by bylo více potrhané (okousané) a podobně.
Kontinent Viridis dokážu pochopit, připomíná mi Ameriku. Ovšem kontinent Calkulus si zatím nedovedu představit. Nepochopil jsem, jestli jde o nějaký starý kontinent a ekvivalent Evropy, nebo o nějaký úplně jiný možná menší kontinent blízko toho Viridisu.
Rozumím i tomu, že existují spekulace o tom, jestli je rána způsobena nožem, nebo zvířetem nebo vlkodlakem. Ale je to psáno obecně bez detailů, takže to působí nevěrohodně a já nevím kdo je blíž pravdě, nevím jak rána vypadá a proto si nedokážu udělat názor. Bylo by zajímavé kdyby postava argumentovala, třeba tak, že rána je příliš rovná skoro jako řez nožem a pouze okraje působí trošku vytrženě. Kdyby to bylo zvíře, maso kolem rány by bylo více potrhané (okousané) a podobně.
Homér: V 8. riadku nezakryčala: ,,Či ten!", ale: ,,Čites!". To je po cigánsky ticho.
no to je náhoda , moc sem teď nechodím, a dnes ... ráda tě vidím... já se bojím o lidí, naše děti a potomky, a řeka si stále plyne jakoby se jí nic z toho, co se děje netýkalo...
Tak, pousmála jsem se a je mi příjemně z té básničky
Je to naprosto jasný a chápu tě, co bylo není a co zbylo bolí, to jen my pořád hledáme a čekáme že se něco pohne a vrátí se radost, tak ti to přeju, báseň bych možná trochu osekala, ale třeba by nevyzněl ten správný pocit

