Přebytečný počet slova "vy" spolu s chraptivými rýmy a vrzavým metrem dávají básni punc nedodělku. To si Hugo ani po třetím napsání veršů "To přece nejde vydržet / Pořád jenom hubu držet" neřekl, nejde to říct nějak jinak? Opravdu jsi po sobě báseň četl?

Báseň je spíše litanií, která nenabízí řešení. Neustálé si stěžování a opakování těch samých strof navozuje dojem básníkovy nepřístupnosti a vyhraněnosti. Není ochoten přistoupit k dialogu, chce se jen vyříkat ze své ukřivděnosti. Pro jistotu to zastírá obecným plurálem "my", jako by se bál mluvit sám za sebe.

omlouvám se, ale pokud mohu kluci říci narovinu pokračování komentu v návaznosti na vaše odpovědi ...... píšete stroze...ale to nevylučuje květnatost slova. já jsem neříkal delší dílko, zmiňujete zkratku, ale čteme-li druhou sloku, je to prostě věta oznamovací.
nebudu se pouštět do diskuze o tvorbě poezie..... ale to je právě to kouzlo básní, dávat ty správné slova, která nahrazují věty.
Snad jste pochopili, jak jsem to myslel.
Dílko může být mimimalistické na počet slov a přitom velmi obsažné.
ono psát ve zkratce je opravdu těžké, ta hrozba nepochopení snahy autora je veliká. nicméně....život máte před sebou a místa na pokusy je tady dost. Hodně štěstí.

Bohužel, nedotažené rýmy, někdy jen nahrbené asonance, spolu se zchromlým metrem způsobují, že celá báseň působí dost banálně.
Verše jako "Dotkne se mé líce, / nebudu se znát více.", či "Zachvěji po těle,/ přitom je mi tak nesměle." působí prvoplánově a křečovitě.
Snaží-li se báseň popsat radost či jaké jiné příjemné pocity, činí tak pomocí klišovitých prostředků – andělská křídla, růže, lásky píseň pět – které znějí jako bezobsažné fráze.

Sadismus z toho čiší, neboť nelze s jistotou říct, jaký je názor té druhé osoby. Její upozadění je pro mne, jako pro citlivého čtenáře dosti frustrující. Neustále se opakující "v klidu lež" lze ke konci vyložit až brutálně.

Tak saháva nebo sahavá? Možná spíš sahavá. Ale i tak to slovo neznám... Já pod tím slovem vidím ruku sahající po zádech od zadku nahoru :-D A s žárem u kotníků vidím prostě jen červené kotníky, ani ne pořádně zapálená lýtka. Prostě stydění se.
No, pokud jde o to šeptání do tmy – to je samozřejmě na tobě, jestli budeš přejímat interpretaci. Já jen, že to básni dost ubírá, když do ní autor cpe rovnou i to, jak se má říkat.

Děkuji moc, za pěkný kometář. :-)

Všechno nejlepší ! moc dobrý

naděje je hrozná věc ! ach

jak to člověk všechno zná ....

wau ! .....

jayjay: Saháva je asi jasný. S žárem u kotníků? Proč některý holky nosí kalhotky? Aby jim netáhlo na kotníky. Trojtečky musí být, pokud jde o hloupé šeptáí do tmy :)

Pěkná báseň. Moc se mi líbí název, který se k ní hodí úplně ideálně.

No chudák Morrison.

To je správná poezie!

super, nejde přečíst ;) a ta vrchní půlka co trochu jde neni moje :D

chce se mi křičet kuwa kde tu úžasnou zásobu slov berešš!...
ale nezakřičím to neb jsem dobře vychovaná:-)
jen zašeptám ano to je báseň..
(až vydáš sbírku chci ji)

jseš sakra dobrá
co dodat

jo :)

Tak to si nemyslím, osobně bych ji zařadil do těch mých "méně povedených". Ale díky, holky. :-)

Výborně, nejvíce se mi líbí část do tří teček :-)