

Krásné vyznání k blízké osobě. V dnešní uspěchané době je schopnost tohle vyjádřit docela vzácností. Při čtení se i mně vybavily vzpomínky na osoby, které si podobná vyznání už bohužel nepřečtou. Ale takový je běh života.


Z téhle povídky je přímo cítit velká láska k přírodě a trempování vůbec. Nechybí tomu náboj, napětí, překvapivé rozuzlení, prostě, pro mne příjemné počtení.


Nějak tam vypadl konec - asi tam chybí slůvko víc. Je to čtivé, napínavé, ale na můj vkus je tam moc mrtvol. Ale smysl ani pointa tomuhle rozhodně nechybí. A zase na okraj - všechny stopy jsme zahladili by bylo správně česky. Omlouvám se, ale na pravopis jsem pes. Každé dílko hrubky kazí.


Zajímavé a nevšední čtení. Povídka rozhodně nepostrádá napětí a tajemno, tentokráte chválím.


Chudák Míra. Nějak mu to poroučení větru dešti nevyšlo..."


Absence názvu u mojich básní, je interaktivní prostor pro čtenáře, aby si je pojmenoval sám. Nikoho k tomu samozřejmě nemohu nutit :-).


Proč tahle básnička nemá název? Mě třeba napadá "Běh životem". A to podotýkám, že poezii nerozumím a moc ji nečtu. Tohle veršování ale má svůj smysl a s jakýmkoliv názvem by rozhodně básnička působila lépe.


Jejda...čtu ji se zpožděním od vydání,ale strašně mě zaujala...jak již ostatní říkali, je přesná...
prásknu se, že mám občas stejný myšlenky...
prásknu se, že mám občas stejný myšlenky...


pro mne larvy... jsou skutečnější a lze v ně věřit


dobře vyjádřené, škoda že se tak těžko zapomíná


Farizeji, chceš mne dostat do úzkých! To snad záleží na úhlu pohledu ne? Z gastronomického hlediska larvy, z teologického Bůh, z filozofického oboje v pořadí Bůh - larvy, a z pohledu scénáristů scifi hororů zase larvy, z pohledu pasažéra letu 737 zase Bůh....