Vůbec nevím jestli je vázaná v kůži nebo ne. Tu knihu jsem si vymyslel. V kůži se mi líbí nejvíce.

A použité citace jsou dostupné na netu a ten obřad jsem si také vymyslel, tak jestli ho chce někdo zopakovat, tak ať.

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak nebude tolik pochybovačů o tom, jestli něco nadpřirozeného existuje, takže já bych se toho zase až tak moc nebál. I když, kdo ví... bububu... :-).

Tohle je námět na román. Jen to rozepsat a ne smrsknout do jedné krátké povídky.
V roce 1678 město v Transilvanii? A které? T těch horách tak maximálně vesnice. Pokud by to bylo město, mělo by vlastního doktora. Městská rada by a hlavně církev by povolali vojáky a vymítače, jelikož by jim bylo jasné už při prvním ohledání, o co se jedná. Oběti by byly stínány a páleny, aby se některá z nich nevrátila. Hlavně by hledali toho prvního upíra.
Zase musím pochválit, že jsi neopisovala Stmívání a podobné nesmysly a příběh zasadila tam, kam jsi ho zasadila.

Zdenku, obsah básně je fajn, vyjadřuje pocity. Dobrý. Ale ta korektura je na místě. Hele, já jsem disgrafik. Taky dělám chyby. Leč ve škole jsme se to učili všichni. Tak si to hold po sobě přečtu, word mi sám dá najevo, že jsem to někde podělal a když si nejsem jistej, tak si to pravidlo vyhledám. Není to zas tak těžký.

A ještě něco. Smrt je Mori ne Mory

Člověče dost depesivní. Ale ty chyby jsou ještě depresivnější.
Sinavou, ne sínavou
Hlava bolí, ne bolý
Prosbu ne prozsbu
Slzy, ne slze
Se mi už nevzbudíš, ne se my už nevzbudíš

Jinak dost velká citovka. jen ty chyby to strašně degradují.

konec tomu dodal . oči jsou nejnebezpečnější částí těla řekl jednou jeden moudrý člověk:)

tolik smutku najednou nezvládám...obvzlášt ne pokud venku prší, prší a prší...

když já nevím, první obraz mi přijde tíživý, pak se uprostřed uvolní vzpomínkou a konec mi nějak nepomohl to všechno pochopit...
ale vidím v tom nějaký potenciál:)

Hezký téma, málokdo o nich píše s takovou empatií.
Tohle je vydařená pasáž:
Svůj život vezou na kolečkách,
nebo přes rameno hozený,
brodí se v sněhu, taky v břečkách,
na nohách boty plátěný.

nudit HEJA, HEJA :D

mlha předemnou
mlha za mnou
tuší
nad duší mraky táhnou

přejde ;-)...ale až jednou...:-(

No, češtinářka by ti za ty chyby asi ukousla hlavu, být vlkodlakem. Lykantropie, ne likantropie. Jinak jsou to vlkodlaci, ne lykani jako ze pc hry, či Underworldu.

Jo, to není špatné. Kdopak jsou ti noční návštěvníci? Staří duchové, přebývají na onom místě již dávno před námi? Kdo ví.

Od kdy je La Veyova Satanská bible vázaná v kůži? Citoval jsi jí.
Je to fakt jako z Věřte nevěřte. Já bych si ty poslední otázky odpustil. Čtenáři dojde, co se asi stalo. Jen bych si zrovna s tímhle tématem moc nehrál. Pokud popisuješ nějaký obřad, tak ne doslova. Najde se dost hlupáků, co se ho pokusí napodobit. I jen z legrace. Následky mohou být zlé, jako se to už stalo.

ooo děkuji :) :)

parádní ! kde se to bere, viď ?

Dost pěkná mystická povídka. Jen bych ji trochu jinak stylizoval. Text působí jako monolit a to spoustu lisí odrazuje. Možná jsem jediný, kdo to dočetl do konce. Odděl přímou řeč. Když bude na samostatním řádku, text se nebzde tvářit tak sevřeně. Dál - udělej odstavce. To samé. Vypadá to pak lépe a dnešního líného čtenáře to tolik neodradí.

No, je to dost dobrá povídka. Překvapuje mě, že tu není žádný komentář. No jo, lidé se kouknou, je to dlouhé, tak ani nečtou (namáhá to mozek) a jdou dál.
Já zažil také jednou jednu divnou bouřku. Bylo to na vandru. Přišlo to bez výstrahy. Okolo nás to mlátilo, jako když se nás to snaží zasáhnout. Krčili jsem se pod skálou a ta chatla jednu ránu za druhou. Jednou do skály, podruhé vedle do pole, potřetí do lesa. Vše tak do sta metrů od nás a do kruhu. Staršný zážitek.

S tím vařením je fakt vostrej. I prát se musel naučit:-)