|
Tuhle ráno k večeru...
|
Procitnutí
v nezřetelném oparu
předchozího večera.
Tiché kroky
vítají nové ráno
jen v mé hlavě.
Cítím,
že čím dál tím více
houpá se mi nad hlavou
damoklův meč.
Propadnu se
strukturou tvých vlasů.
Ve světě za nimi
nezbylo nic.
Jen pár oharků
a okousaná mince,
co nikdy nedopadne.
Ani orel -
ani panna.
v nezřetelném oparu
předchozího večera.
Tiché kroky
vítají nové ráno
jen v mé hlavě.
Cítím,
že čím dál tím více
houpá se mi nad hlavou
damoklův meč.
Propadnu se
strukturou tvých vlasů.
Ve světě za nimi
nezbylo nic.
Jen pár oharků
a okousaná mince,
co nikdy nedopadne.
Ani orel -
ani panna.
jo. okousaná mince co nikdy nedopadne mě dostala! a ta první strofa, tohle zažívám často...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Inverzní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podivná trojice
Předchozí dílo autora : Na draka!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
love [11], El.Bludnickova [11], Zelda [11], JaneyTrafy [10], Michal20 [7], The STYL [6], Ava [1]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)

