|
...až zejtra
 23.08.2010 5 1361(16) 0 |
Miles Davis Walkin"
Měl by jsi jít spát
Kus okurky hadovky má hlad
Celý rajče, plátek sejra
Na krájení chleba není čas
Karbanátek z vlastního srdce
Mňam
A teď bez srdce rozmlátim svojí kytaru
Stejně na ní neumím, na třísky
Vyrobím si z ní papír
Píšu epitaf, epigram ve tvaru kříže
Jedem nego ságo
Kejta Summertime Janis
Hraju lidem bez tváří
Brašny plní kašny
Nekonečno netečných
Mincí
Měl by jsi jít spát
Kus okurky hadovky má hlad
Celý rajče, plátek sejra
Na krájení chleba není čas
Karbanátek z vlastního srdce
Mňam
A teď bez srdce rozmlátim svojí kytaru
Stejně na ní neumím, na třísky
Vyrobím si z ní papír
Píšu epitaf, epigram ve tvaru kříže
Jedem nego ságo
Kejta Summertime Janis
Hraju lidem bez tváří
Brašny plní kašny
Nekonečno netečných
Mincí
08.12.2010 - 16:14Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nikdo nic nečeká : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Myšlenky našince
Předchozí dílo autora : Vyhnout se jí občas nedá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Spáč [17], pier [17], Gothaj bez Cibule [15], Fero132 [14], Plajda [14], TheShmash [13], Ellis773 [12], Ben Víno [12], Kryštof [8], anjayani [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
