|
tak to bylo...a už není =) po jednom inspirativním večeru plným podnětů k zamyšlení a návratu do doby před půl rokem...
|
Brečíš mi do klína
naše nesčetný nevěry
vůči cudnosti
Beze slov mi věšíš
za ucho pár višní
//působí to totiž děsně retro//
Opět přehlížím,
jak se mi tajně kradeš do hlavy
a za tmy sčítáš všechny mý nejistoty
zatímco já svírám srdcový eso
naše nesčetný nevěry
vůči cudnosti
Beze slov mi věšíš
za ucho pár višní
//působí to totiž děsně retro//
Opět přehlížím,
jak se mi tajně kradeš do hlavy
a za tmy sčítáš všechny mý nejistoty
zatímco já svírám srdcový eso
děkuju =) já mít retro děsně ráda...a věšení višní za ucho na mě tak působí =)
pěkně napsáno,co mě ale zaujalo je sloka s třešněmi, které "působí děsně retro"
Yasmin
hmm, musím pochválit, povedla se. a ten konec!!! paráda!!
...tak hrozně známý...
Škoda, že se tu už na procenta nehraje...tahle si by zasloužila 100.
...zrovna teď a tady... děkuju - za uvědomění...
Škoda, že se tu už na procenta nehraje...tahle si by zasloužila 100.
...zrovna teď a tady... děkuju - za uvědomění...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podvodnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kapka
Předchozí dílo autora : O nestálém pohádkáři a naivní Polly
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
targumures [17], Martin Dvořák [16], Minela [16], Eshak [15], Kakuzu [14], Lahváč [12], Filip [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

