no chudák kočka a vůbec....je to nedomyšlené a kapku trapné

velmi zadřilé.

moc se mi líbí, souhlasím se Sokoličkou:)

zlato, tuhle si čtu poněkolikáté a pořád nevím co napsat, je to...výstižné. skvělé.

mně se líbí atmosféra básničky, jenom mám v některých obratech pocit klišé a to se mi na tebe zdá trošku laciné. to ale neznamená, že není výstižné...
začátek mě dostal. jenom rýmy tě donutily k něčemu, co jsi nechtěla. je můj pohled na věc. to už ale řekl puero.

Nechápu jedno, proč se tvůj přítel pokusil o sebevraždu. Proč nevyužít ten čas kdy jste a můžete být spolu, naplno? To tě v tom chtěl nechat? Přijde mi to sobecké, anebo tě tolik nemiluje, nevím...jasně, že nevím, jen hádám.
Každopádně máš můj obdiv, že bojuješ a dokážeš o tom psát. Přeju co nejvíce úsměvů a procházek v dešti.

To máš pravdu, ale už mě ty jeho výhry unavují.

Je z toho opravdu cítit život až mrazí.
Taky bych ráda něco veselejšího, ale taky vím, že každé tvůrčí období, ať veselé či smutné má svůj čas.

...na smrt nemůže být člověk nikdy dost připravený ... a na to, že ztrácí blízkého člověka? To už vůbec ne !!! Jenže hrát karty s životem se nedá ... Ty jeho jsou cinknutý neviditelnejma značkama, který pozná jenom on ... a tak vždycky vyhraje ...

to je skvělý...přenesení...všeho...bože...dobrý...dost dobrý...

Fajn, že máš i humor. To je fakt, že prostě život se prolíná se smrtí a nic s tím neuděláš.

... tak Ty to máš i s detektivní zápletkou? Tý jo ... jenom, kdyby nekončila smrtí :-( Ono sice všechno patří k životu, ale téměř vždycky přijde nezvána ... uf, tak snad bude Leny šikulka a hlavně, ať se jí nic nestane .... ale kdepáááák, o kom by pak byly další díly :-D

Dost výstižné. Je mi z toho smutno, ale i to bohužel patří k životu.
Povedlo se ti to.

ano, chápu...

no sakra, dobrý :)
taková poezie se mi líbí, bez zbytečných kudrlinek a ohyzdných rýmů...

Každý si ovšem pod slovem naděje představuje něco jiného.

Jsem ráda, že se alespoň někdo těší.
Díky.

Noooo, a pak že tento román bude menší adrenalin :-D :-D Kam Ty na to, Tami, jenom chodíš ... těším se na další díl ...

za mě vše řekl Homér i Alcarinquo ... snad k té osamělosti ... výkřik aktuální opuštěnosti, zoufalství, marnosti a zrady ... dost silná káva ... připravená na turecký způsob ... kdyby se bodovalo, body nešetřím ...

...vždycky je naděje ... ta přeci umírá poslední ...