|
však je už čas...
|
Tichá noc se blíží, kouzlo hvězd možná píše příběh
Končící čas našeho spěchu, snad odpoledne s padající vločkou přinese
Jeden den se pro mnohé stane dúvodem smíru,
proseb pár, od krokú mnoha poutníkú, jen tak pro vlastní poťechu
nejsme sami, dost možná ani samotní, jen možná osamocení
kdož však přizná svému stavu, že prohrál vlastní hlavu
kam jít pro odvahu, vysmát se ráno sobě v zrcadle
snad právě dnes, když jeden slzy uroní a druhý zrak k zemi sklopí
podvečerním náměstím punč provoní podloubí, a my opět pújdeme ke svíčkám...
též jdem častokrát s mincí k jesličkám a mnohé napřezrok nemáme..
leč znovu pár drobnými je častujeme, snad z pověry, možná ze strachu
to jen dny se v tmavé šaty oblékají, snad že je čas sváteční ...
hezké Vánoce všem...
Končící čas našeho spěchu, snad odpoledne s padající vločkou přinese
Jeden den se pro mnohé stane dúvodem smíru,
proseb pár, od krokú mnoha poutníkú, jen tak pro vlastní poťechu
nejsme sami, dost možná ani samotní, jen možná osamocení
kdož však přizná svému stavu, že prohrál vlastní hlavu
kam jít pro odvahu, vysmát se ráno sobě v zrcadle
snad právě dnes, když jeden slzy uroní a druhý zrak k zemi sklopí
podvečerním náměstím punč provoní podloubí, a my opět pújdeme ke svíčkám...
též jdem častokrát s mincí k jesličkám a mnohé napřezrok nemáme..
leč znovu pár drobnými je častujeme, snad z pověry, možná ze strachu
to jen dny se v tmavé šaty oblékají, snad že je čas sváteční ...
hezké Vánoce všem...
Adventní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : (ještě) pět minut
Předchozí dílo autora : 150 dní , uteklo...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+2 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

