Nějak si nejsem jistá, jestli se mi to líbí :)... ale dostala mě...a hlavně závěr sloky:

Meluzína zimních nocí prozpěvuje (ten náš) tichý žalm...
Je to melodie strachu
a v jejím chladném obětí vznáší se němé múzy a hladí tě po šíji, když touhou svou se obracíš k nevěře. Jsou vysoké - tóny relativních pravd.
(Kdesi na konci chodby vytrvale zvoní telefon.)

zpřelámané kosti žížal jsou reálné jako tvoje MY..
proti zdi házím zbytky nevyřčených vět,.

moc dobré..

píšeš dobrý příběhy, faktže jo

asfaltový plíce
vystavěli z nich pár dálnic
a šlapky na nich byly
levný
chutnaly tak sladce i hořce
jako lékořice

a nejen to

chci pohřbít
myšlenky na tebe
dřív než se narodí

hej to je moc dobré

krásná, líbí se mi! ... vím, že už jen opakuju co tu bylo řečeno - ale je to pravda :))

Souhlas!

přestože dávám přednost jiným...padla mi do nálady, reality a mých myšlenek! asi jsem potřebovala nakopnout:D;)

pravda pravdoucí....jen nezapomínat...stačí vztyčit hlavu a jít:)

krásna :)

Hm, no tak další pokračováni, jde ti to zatím nadmíru dobře :-)

opravdové sny nebolí! to si beru k srdci..taková pravda pravdoucí:)))

chá! jakmile se z tebe stane popcorn už nikdy nebudeš kukuřice...amen!

pozitivní krása, jde to z toho cítit :)
absence pesimismu se promíjí :D

uf! :)

Holko! bolí! hoří srdce a voda ho neuhasí!

krásné, umíš. Nejvíc se mi líbí tato pasáž
s každým spánkem a dotykem
tančím s miliony životů
mezi štěstím a slzami

..líbí se mi. :)

rry: Já děkuju..!

Skvělý... každý tvoje dílko se mě nějak dotkne... a najdu si v něm to svý... bolavý... až mi z toho někdy běhá mráz po zádech... tak - děkuju :)

moonell: Ahoj, určitě Tě rád uvidím, zastihneš mě téměř kdykoli v jirkovském kině ;) Těším se... M.

P.S.: moc děkuju :)

mám vystudovaný klavír na konzervatoři, tak vím, s čím vším je možné se setkat. máš můj hlubký obdiv a respekt.