Soucítím s Tebou :) ráno mrznu, odpoledne umírám vedrem :/

Děkuji :) :D Ráda konverzuji anglicky, ale jsem ještě takový pokročilý začátečník :)

Vzhľadom na vek autorky nie je dielo uveriteľné.

Dokonalý rým.

Totaly makes me wet...ojojoj!! :) Se v angličtině vyžíváš, co?? Jo, zní to líp než čeština.

LUKiO: Já vím, není to nic moc...prostě mě to jenom tak napadlo (Usámu-salámu).

Zdenek39: Díky za komentář.

Ano, je to možnost - je to pro tebe jednodušší...
Udělala jsem opravy tentokrát tímto způsobem, protože se mi tato možnost jevila jako jednodušší - těch chyb bylo tolik, že bych přepisovala stejně skoro celou báseň, jenže po kouscích.:-) Opravováním se ale také člověk učí, protože si uvědomuje, kde ta chyba je, a třeba ji příště neudělá.:-)

Eliška Vobrubová: Proč opravovat když je to v komentáři, když to bude zajímat ať si přečtou komentář, moc děkuji.

ARA: Nebyla, zatím nepropadám, ale o čísla se fakt nezajímám :)

V komentáři přepsaná báseň je gramaticky správně, tak opravovat můžeš podle ní.:-)

morbidní asi jo, ale jinak v tom bohužel nevidím moc básnických střev...proč je třeba I on dostal se?...líp zní I on se dostal...

trochu se děsím co budu mít v pondělí k obědu... zážitky ze školní jídelny se rovnají nočním táborovým bojovkám, ale stím rozdílem že na ty bojovky ráda vzpomínám :D

Ještě jednu poznámku. Nemyslel jsem bolest hlubší ve smyslu těžší patologie. Ale třeba starší a ne zcela zahojenou. Ne docela poznanou a uvědomovanou. Takovou, která pak může prosakovat a kalit světlé dny pocity z neznámých zákoutí duše. :-)

Eliška Vobrubová:Děkuji teď mi řekni co opravit když od tebe to mám jsem rád, že poezii mou tě zajímám.Doopravdy jsem rád, že jsi úpřimná snad ty a má má dívka je úpřimná.

To by šlo:-)
Úsporné ve slovech, imaginativní. Jasné a přesné obrazy skládají působivý celek. Nastolený řád textu jakoby rozbit zvláštnostmi - kandovaným pohledem a úhořem - ale oba prvky podtrhují výpověď textu. Kandovaný pohled není čerstvý a svěží, zrovna tak jako kandované ovoce není čerstvé a svěží, natož šťavnaté - je to přeslazená /a někdy i docela tvrdá, pro někoho i nechutná/ konzerva. A představa takového pohledu - brr. Dostat na Vánoce výprask - už to samo o sobě je dost tristní, natož pak úhořem /ať už je úhoř jenom ryba, která, pokud vím, není v našich končinách úplně běžná, a nebo dokonce je úhoř rybou, která svým tvarem připomíná nějaký nástroj exekuce jako třeba řemen/. Pramálo radostné dětství...

S vědomím toho, že je to tvé první dílo zde zveřejněné, i toho, že jsi mladá adeptka básnictví (která trochu kritiky snese, ale já mám s tímhle vymezením problém, protože nevím, co ta trocha obnáší), se přece jen pokusím napsat své reflexe na tvou báseň.
Přes opakované čtení a zkoumání textu jsem bohužel nepřišla na to, co symbolizují dvě spojené ruce - má to být Vášeň a Něha?
Jestliže ano, pak ale jsou to dva subjekty, leč ty mluvíš o jednom někom (něčem) proplétajícím se osudem naším, tak mne to mate.
Další nejasnost pro mne vyvstává z toho, že mi z textu není jasné, k čemu se vztahují další dva verše první sloky - pramení to z toho, že na začátku nevím, o kom (o čem) je řeč, tudíž se mi nedaří přijít na to, proč je láska přirovnávána k muce ani kdo to nad naším blahem bloumá. Až teď, když jsem se rozhodla napsat ti své postřehy, mne napadlo, že druhá sloka patrně má pojednávat o vášni, ostatně je tam o ní řeč, a možná, že třetí potom o něze (po tvém líčku kanoucí slza - může být i z něhy), ale je to s prominutím dosti štroubovaně vyjádřeno. Problém vidím v užívání přídavných jmen slovesných (probouzející se, tančící, bloudící, kanoucí) a to z těchto důvodů:
a) Použití přídavného jména slovesného má výpovědní hodnotu jen v tom případě, že posléze následuje, co se stalo dál (například: muž řídící automobil, prudce zabrzdil), neboli milenci probouzející se za rozbřesku - a co dál?; totéž se týká i následujícího verše "po obnažené kůži tančící paprsky" - a co dál udělaly, způsobily ty paprsky? ... platí i pro prsty bloudící po nahých zádech i pro po líčku kanoucí slze...
b) Proč by se milenci nemohli jednoduše probouzet? Zněl by verš pak: Milenci probouzejí se za rozbřesku; a následující: po obnažené kůži tančí paprsky - a oba verše by měly logickou stavbu.
Zůstanu ještě u druhé sloky: Třetí verš začíná slovy ta vášeň - jaká ta vášeň? Z probuzení milenců, z tančících paprsků?
A úplný závěr básně: "jsem si jist, že mne skrze tebe zasáhla můza" - jak souvisí s předchozím textem (patrně jsi měla na mysli, že láska může mít vliv na tvořivost a probuzení například potřeby vyjádřit se veršem), leč skrze koho (nebo co) dotyčného mluvčího zasáhla múza (píše se správně múza, nikoli můza:-)).
Ještě upozornění na chybu (možná jen překlep), ale správně má být nad naším blahem místo nad našim blahem a tančící paprsky místo tančíci.
Tož tak. Nevím, je-li to pro tebe únosná míra a rozsah komentáře, ale věz, že vše, co jsem napsala, jsem napsala ve snaze ti pomoci, neb doufám a věřím, že ještě něco buď napíšeš nebo napsané už máš a ku čtení sem dáš. Někdy někteří autoři argumentují tím, že důležité je pro ně, jak oni svému dílu rozumějí, a že nepíší pro komentátory a jejich komentáře. To je zajisté pravda, na druhou stranu, zveřejněním díla musí autor počítat s tím, že nějakého ohlasu se mu dostane, neboť vzniká předpoklad, že někdo si text přečte. Aby čtenář mohl souznít s autorovým dílem, je dobré, když je dílo napsáno srozumitelně (a to není v žádném případě výzva k polopatismu). Někdy se ale prostě může stát, že se chceme vyjádřit neobvykle, a ono se nám to trochu zašmodrchá:-) Přeji ti mnoho zdaru v dalším psaní.:-)

To nadšení je dojemné. Třeba už v tom, že Ti nestačí RADOSTÍ ale Z RADOSTÍ. Zřejmě to dokazování lásky nevystačí jen s tím jedním popsaným způsobem. A to je jistě moc dobře.... A výraz zaústit? Proč ne? Ale možná to upřímné nadšení vede k volbě slov, která jsou na úkor "melodie".

Líbí se mi krvavé provedení. Líbí se mi celkem i atmosféra (působila na mně takovým tím krásným šedým a chladným dojmem).
Některé nesrovnalosti s naší realitou (kupříkladu to, že policistka by nedostala takový příkaz) bych opravdu neřešil. Svět, ve kterém se tato povídka odehrává, může být velice odlišný od toho našeho.
Souhlasím ale s Fúrií. Nějak jsem neměl důvod hrdince fandit. Nějak jsem neměl zvláštní důvod nenávidět toho vraha. Možná by opravdu pomohlo, kdyby konec byl jiný (dostala by příkaz ho jen zadržet a předat úřadům, ale neučinila by tak; nepovedla by se jí pomsta a sama by se stala oběťí,...)

Nebyl kdysi A. Einstein na propadnutí z matiky? Myslím, že ano. :-)