15.05.2011 - 14:44
8(5.)Místo toho jsem si udělal zmrzlinu, a je to fakt luxus :)
http://www.thekitchn.com/thekitchn/tips-techniques/stepbystep-in
structions-for-oneingredient-ice-cream-097170
http://www.thekitchn.com/thekitchn/tips-techniques/stepbystep-in
structions-for-oneingredient-ice-cream-097170
15.05.2011 - 14:178(4.)LUKiO: ach luku - jsem slabá a proto teď píšu slabší básně se slaboduchým nádechem, protože můj den dneska stojí za půlku hovna a těžko k němu hledám protějšek:D každopádně dík za hodnocení a škoda, že ses nedostal k urážení, třeba by ti to ten den aspoň trochu zlepšilo a mně možná taky:DD
15.05.2011 - 14:026(3.)Nemáš zač. A myslím to zcela vážně...je vidět, že píšeš upřímně a něco o tom, co píšeš víš - cítíš co píšeš - je to tak?? Jestli ano, je to podle mě dobře...já se to snažím taky tak dělat. Ale co ti budu povídat, přiznám se, že některé tvé básně se mi moc nelíbí (neodsuzuj mě za to - taky nejsem dokonalý), ale tato je pěkná - prostě míň je někdy více...
15.05.2011 - 13:566(2.)Fila:Děkuji a jak to myslíš, mě totiž dost za mé rýmy odsuzují, prý to i dítě v první třídě složí.
15.05.2011 - 13:528(3.)a každý dobrý den má i svůj protějšek...dnešek, narozdíl od včerejška, stojí za hovno, aspoň u mne...
jinak mi to narozdíl od Kolomba nepřijde moc objevné, jedna z tvých slabších...to ale neznamená, že nestojí za to ji vystavit :) a nebudu pokračovat protože bych pak asi urazil jiné autory :D
jinak mi to narozdíl od Kolomba nepřijde moc objevné, jedna z tvých slabších...to ale neznamená, že nestojí za to ji vystavit :) a nebudu pokračovat protože bych pak asi urazil jiné autory :D
15.05.2011 - 13:3722(4.)puero: Nuž, môj pohľad na tradície a náboženstvo je trochu iný, než je zvykom. Pre väčšinu ľudí je to súčasť kultúry a histórie, no pre mňa je to omnoho viac. Pre mňa je Boh životnou realitou a viem, že mi Ježiš zmenil život. Pravda, bol som vychovaný v kresťanskej rodine, ale nechoval som sa podľa toho a mal som s mojou povahou rôzne problémy. Ak by som sa rozhodol žiť bez Ježiša, asi by som skončil v nejakom ústave.
Ale späť k tradíciám. Liturgia a tradície sú často dôvodom rozporom medzi kresťanmi. Povedal by som, že je to ešte častejšou príčinou rozpadu na denominácie, než nezhoda v učení. Táto skutočnosť ma dosť mrzí, ale asi sa s tým nedá nič robiť. Pritom v kresťanstve ide predovšetkým o osobný vzťah s Bohom. Všetko ostatné je druhoradé.
Človek sa rád účastní rôznych ceremónii, obradov a dá sa povedať, že sa rád zaradí do stáda. Nádherné chrámy, pekná hudba a pocit toho, že som súčasťou výnimočného spoločenstva. To sú dôvody, pre ktoré sa ku kresťanstvu hlási tak mnoho ľudí. Hlavne k rímsko katolíckej a evanjelickej cirkvi. Osobne to pokladám za formu pokrytectva.
Neviem, čomu by som veril, ak by som sa narodil v muslimskej krajine. Aj v tých krajinách sú kresťanské komunity. Sú tvrdo prenasledovaný a často vraždený. Predkovia ich k tomu nevychovali, výhody z toho tiež žiadne nemajú. Keď na to myslím, uvedomujem si akú obrovskú silu má tá nádej, ktorej uverili. Ja ako pohodlný človek z EU to nikdy nebudem schopný plne pochopiť. Pred časom som počul o jednej kresťanskej rodine v Turecku. Mladej žene zabili otca, manžela aj syna a ona v médiách povedala, že vrahom odpúšťa. Zostáva len otázka, kde na to vzala silu. Ja by som toho nebol schopný.
Ale späť k tradíciám. Liturgia a tradície sú často dôvodom rozporom medzi kresťanmi. Povedal by som, že je to ešte častejšou príčinou rozpadu na denominácie, než nezhoda v učení. Táto skutočnosť ma dosť mrzí, ale asi sa s tým nedá nič robiť. Pritom v kresťanstve ide predovšetkým o osobný vzťah s Bohom. Všetko ostatné je druhoradé.
Človek sa rád účastní rôznych ceremónii, obradov a dá sa povedať, že sa rád zaradí do stáda. Nádherné chrámy, pekná hudba a pocit toho, že som súčasťou výnimočného spoločenstva. To sú dôvody, pre ktoré sa ku kresťanstvu hlási tak mnoho ľudí. Hlavne k rímsko katolíckej a evanjelickej cirkvi. Osobne to pokladám za formu pokrytectva.
Neviem, čomu by som veril, ak by som sa narodil v muslimskej krajine. Aj v tých krajinách sú kresťanské komunity. Sú tvrdo prenasledovaný a často vraždený. Predkovia ich k tomu nevychovali, výhody z toho tiež žiadne nemajú. Keď na to myslím, uvedomujem si akú obrovskú silu má tá nádej, ktorej uverili. Ja ako pohodlný človek z EU to nikdy nebudem schopný plne pochopiť. Pred časom som počul o jednej kresťanskej rodine v Turecku. Mladej žene zabili otca, manžela aj syna a ona v médiách povedala, že vrahom odpúšťa. Zostáva len otázka, kde na to vzala silu. Ja by som toho nebol schopný.
15.05.2011 - 13:038(2.)lidus: to beru, ale jedině, když zahodíš kompas i buzolu:D;)
15.05.2011 - 12:4822(3.)Tedy nyní opatřím kritickým zhodnocením toto dílo:
Vlastně mě žádné hodnocení nenapadá. Já sám sonety nepíšu, bo to neumim a v sonety nevěřím. Ono totiž tyhle žánry, a toto dílko není žádnou výjimkou, působí tak těžce a konstruktivisticky. Kdybys nenapsal, že je to z rukávu vyimprovizováno, sotva by to byl kdo poznal. Zaměřím se na jiné pozitivum: totiž to náboženské nadšení. Ostatní básničky jsou spíš lamentací na Boží neprozřetelnost a pomstu a navíc se obracejí spíše k Bohu než k Ježíši. Jen ojediněle najde čtenář básničku jako vystřiženou z kancionálu. Ostatně bývají často výplodem nenadálého nadšení. A nebo se kaješ! Ale to bys nejspíš napsal něco jiného.
No potvrdils hluboko zažraný slovenský náboženský tradicionalismus. Česko mi připomíná jeden velký symbol ateismu a odpadlictví od víry. Jednak proto, že tady začala reformace světa, jednak proto, že bylo vždycky lehčí se neřídit tradicemi. Právě dneska byl u nás svátek sv. Jana Nepomuckého. Mimochodem je to ten nejdiskutabilnější světec pod Sluncem. Ve Sviadnově má zasvěcenou kapli. Takže tam byla dneska pouť. Že bylo hnusně, a dalo se to čekat, bylo to tentokráte bez kolotočů. Oni kolotočáři jsou sice nábožensky dost aktivní, ale jejich zákazníci = 99,9% občanů Sviadnova a okolí o víru nejeví zájem (taky v kostele průměrný věk se blíží tak 60ti).
Odbočil jsem. Básní, které by se tematicky vztahovaly k náboženství bude míň a míň, asi jako staroslověnský jazyk a liturgie časem utichnou. A nedokážu říci, je-li to na škodu, nebo naopak.
Jak ty se díváš na tradice? Na náboženství? Je v tom Boží záměr, nebo historická určitost, že kdyby tě rodiče učili islámu, byl bys Muslim? A nakolik se v té básni zračí hrdost a láska k Ježíši a víře předků a nakolik zapomnění, že tu víru mají Slováci tolik zakořeněnou díky Maďarům a jezuitům?
Vlastně mě žádné hodnocení nenapadá. Já sám sonety nepíšu, bo to neumim a v sonety nevěřím. Ono totiž tyhle žánry, a toto dílko není žádnou výjimkou, působí tak těžce a konstruktivisticky. Kdybys nenapsal, že je to z rukávu vyimprovizováno, sotva by to byl kdo poznal. Zaměřím se na jiné pozitivum: totiž to náboženské nadšení. Ostatní básničky jsou spíš lamentací na Boží neprozřetelnost a pomstu a navíc se obracejí spíše k Bohu než k Ježíši. Jen ojediněle najde čtenář básničku jako vystřiženou z kancionálu. Ostatně bývají často výplodem nenadálého nadšení. A nebo se kaješ! Ale to bys nejspíš napsal něco jiného.
No potvrdils hluboko zažraný slovenský náboženský tradicionalismus. Česko mi připomíná jeden velký symbol ateismu a odpadlictví od víry. Jednak proto, že tady začala reformace světa, jednak proto, že bylo vždycky lehčí se neřídit tradicemi. Právě dneska byl u nás svátek sv. Jana Nepomuckého. Mimochodem je to ten nejdiskutabilnější světec pod Sluncem. Ve Sviadnově má zasvěcenou kapli. Takže tam byla dneska pouť. Že bylo hnusně, a dalo se to čekat, bylo to tentokráte bez kolotočů. Oni kolotočáři jsou sice nábožensky dost aktivní, ale jejich zákazníci = 99,9% občanů Sviadnova a okolí o víru nejeví zájem (taky v kostele průměrný věk se blíží tak 60ti).
Odbočil jsem. Básní, které by se tematicky vztahovaly k náboženství bude míň a míň, asi jako staroslověnský jazyk a liturgie časem utichnou. A nedokážu říci, je-li to na škodu, nebo naopak.
Jak ty se díváš na tradice? Na náboženství? Je v tom Boží záměr, nebo historická určitost, že kdyby tě rodiče učili islámu, byl bys Muslim? A nakolik se v té básni zračí hrdost a láska k Ježíši a víře předků a nakolik zapomnění, že tu víru mají Slováci tolik zakořeněnou díky Maďarům a jezuitům?
14.05.2011 - 21:0522(2.)krásná báseň, často si to taky říkám a připomínám - Jeho je dar...
14.05.2011 - 20:033(3.)Připojuji se k předřečníkovi.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
14.05.2011 - 09:467(5.)K prožitkům ještě ne...ale děkuji
14.05.2011 - 00:506(6.)No, snad nebude tak zle, aby bylo třeba zakládat tuto kategorii.:-)
14.05.2011 - 00:308(8.)Zdravím, děkuji a chválím ochotu k pokusu o "předělávku".
Myslím si, že se ti podařilo text vyčistit od "vaty" slov, leč mám k němu ještě tuto poznámku: Slušelo by mu, kdyby byl ještě sevřenější, aby z něj ta tvá nenálada, porucha, více mluvila už v průběhu básně, aby prohlášení posledního verše bylo jen doklepnutím pověstného hřebíčku na hlavičku. To, že tomu tak úplně není je myslím způsobeno tím, že některé formulace jsou jakoby odtažené od tebe, jako by se tě to ještě ne dost týkalo - třeba "začíná se mi ztrácet řeč" - porovnej s možností začínám ztrácet řeč nebo ztrácím řeč.
"Říkám slova, která nic neřeknou,/když se mě druzí na něco tážou." - zde přítomnost v čase je, ale po mém soudu ji rozmazává zájmeno něco, a koneckonců i dost prozaická stavba dvojverší. Nějak cítím, že by to chtělo větší údernost, něco ve smyslu Má slova nic neřeknou.... Podobně to dle mého platí i dvojverší začínajícím "Už ne ve vzduchu... " Myslím, že by se se dalo škrtnou už stejně jako neb, neb to i bez něj vyplyne logicky (ne ve vzduchu, v mé hlavě/špatná nálada...) ...
... tak, abych ti nepřepsala celou báseň, to by se ti už vůbec nemuselo líbit a taky by to nemělo valného významu - chtěla jsem jen naznačit, co myslím, že by to ještě chtělo. Možná jsem mohla napsat rovnou ještě trochu proškrtat a zpřesnit a nemusel by ses prokousávat množstvím slov...
Myslím, že by poslednímu verši pro vyznění básně pomohlo, kdyby se z něj staly dva (možná i tři), čímž myslím roztržení stávajícího.
Mimochodem v krku meč se mi dost líbí a když si to tak představím, tak mě to právě vede k úvaze o rychlejší ztrátě řeči než že se mi začíná ztrácet...
(V tu chvíly je asi překlep, ale stejně...)
Myslíš, že budeš mít chuť a sílu do textu ještě do třetice sáhnout?
:-)
Myslím si, že se ti podařilo text vyčistit od "vaty" slov, leč mám k němu ještě tuto poznámku: Slušelo by mu, kdyby byl ještě sevřenější, aby z něj ta tvá nenálada, porucha, více mluvila už v průběhu básně, aby prohlášení posledního verše bylo jen doklepnutím pověstného hřebíčku na hlavičku. To, že tomu tak úplně není je myslím způsobeno tím, že některé formulace jsou jakoby odtažené od tebe, jako by se tě to ještě ne dost týkalo - třeba "začíná se mi ztrácet řeč" - porovnej s možností začínám ztrácet řeč nebo ztrácím řeč.
"Říkám slova, která nic neřeknou,/když se mě druzí na něco tážou." - zde přítomnost v čase je, ale po mém soudu ji rozmazává zájmeno něco, a koneckonců i dost prozaická stavba dvojverší. Nějak cítím, že by to chtělo větší údernost, něco ve smyslu Má slova nic neřeknou.... Podobně to dle mého platí i dvojverší začínajícím "Už ne ve vzduchu... " Myslím, že by se se dalo škrtnou už stejně jako neb, neb to i bez něj vyplyne logicky (ne ve vzduchu, v mé hlavě/špatná nálada...) ...
... tak, abych ti nepřepsala celou báseň, to by se ti už vůbec nemuselo líbit a taky by to nemělo valného významu - chtěla jsem jen naznačit, co myslím, že by to ještě chtělo. Možná jsem mohla napsat rovnou ještě trochu proškrtat a zpřesnit a nemusel by ses prokousávat množstvím slov...
Myslím, že by poslednímu verši pro vyznění básně pomohlo, kdyby se z něj staly dva (možná i tři), čímž myslím roztržení stávajícího.
Mimochodem v krku meč se mi dost líbí a když si to tak představím, tak mě to právě vede k úvaze o rychlejší ztrátě řeči než že se mi začíná ztrácet...
(V tu chvíly je asi překlep, ale stejně...)
Myslíš, že budeš mít chuť a sílu do textu ještě do třetice sáhnout?
:-)
13.05.2011 - 19:175(4.)Sakra! Líbí se mi to. I hořkost a nechuť se dají vyjádřit s jistou a příjemnou mírou pokory, aniž by sebeúcta dostala na frak.
