metaverz: děkuji za reakci, máš pravdu, mohla ho vrazit do sebe, ale to by bylo vysvobozující pro něj a třeba osudové pro nějakou další ženu
Velmi, ale velmi zajímavě napsané. Bez zbytečných kudrlinek, pěkně na dřeň...
Na mě trochu moc uměle tvořené. Jakoby ten pocit ještě dost neovládl tvé prsty, kterými ťukáš do počítače, jakoby ještě nenabyl jasné kontury a ani propracovaná forma to prázdno nezachrání. Přesto je to kvalitní výtvor a některé momenty jsou moc pěkně pojaté.
a opravdu se musí někdo v naší společnosti nechat tak týrat? Nevím, nejsem si tím jistá...., jo, pokud se jedná o vztah otce a dcery...pak kolikrát se děti nechají , pokud se jedná o ženu a muže, pak se tak zajít daleko mnohdy nemusí, nevím.
Jinak mi běžel mráz po zádech . Je vinna, nebo nevinna?...zemřela už dávno, nebo ji konečne začne život...toť otázka.
Jinak mi běžel mráz po zádech . Je vinna, nebo nevinna?...zemřela už dávno, nebo ji konečne začne život...toť otázka.
Hm....úplně ji chápu...takový chlap...tsss... :)
Rici ze mi u toho stydne krev zilach, je malo. Desis me vic nez prezentace na chemii :) Jestli to tak pujde dal, dej to hororu. (sorry za interpunkci, ale Amerika na ni moc nehraje)
Cody Pomeray by řekl, že ve stavu nejvyšší nouze, kdy nevíš jak se rozhoudnout, jestli se něčemu vyhnout, nebo o něco přijít, se člověk může vždycky spolehnout na svoje hodnoty. V lese je kolikrát tak pusto, že si uvědomíš, že tam jsou ti při rozhodování hodnoty k ničemu, takže to asi platí jen v civilizaci. Marně vzpomínám na jediný moment, kdy bych narazil ve městě na houbu, do které bych mohl kopnout. Jen abych se mohl morálně rozhodovat, komu tím prospěju. Já jím jen kuřátka (takové ty maličké žluté hříbky) a to jedině ve vaječině, jinak hřib nedám do úst. Morální dilema. Společenská metaverze zákona jungle v podmínkách komerčních. Jíst před investorem houby, když už to jednou objednal a tvářit se falešně, nebo je nechat na kraji talíře? To samé poezie bez člověka. Poezie pro lidi, ale ne o lidech. Lež nebo víc než pravda? Vem si, že víc jak půlka všeho, co člověk dělá, dělá pro jakousi virtuální možnost, že v budoucnosti budou ještě nějací lidi. A až jednou nebudou, vesmír - dokonale vyčištěn od lidstva - bude dál trvat celou věčnost, poezie, nepoezie.
Možná už začínám psát jen o tom, co mám rád, protože co nemám rád mi nestojí za to, abych o tom psal.
Možná už začínám psát jen o tom, co mám rád, protože co nemám rád mi nestojí za to, abych o tom psal.
Nejsem básník a neumím si představit srdce podobné kovému zvuku (ani vydávající podobný zvuk), ale nemá být "syrový" (anebo ještě lépe sirý)?
Inu banální rýmy,ale jelikož mívám podobmé piratské utopie,máš mé sympatie
Jediná a poslední možnost jak oplatit,nebo taky jak vysvětlit.Každopádně ultimátní a téměř bez rozdílu,jestli by ten nůž vrazila do sebe.
vnímám šílenou touhu prožít každý okamžik co nám je tu dán, pěkné
Ještě jednou díky,jsem rád když mé dílko vzbudí ve čtenáři emoce a nutí ho přemýšlet.Je to vlastně jen taková předehra k pokračování jedné mé povídky.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
Nikytu řekla o Amadeo´´ :Líbí se mi, s jakou lehkostí umí v básních vykreslit své myšlenky a pocity. Navštěvuji ráda. :)

