vanovaso: Každýmu se líbí něco jinýho, mě třeba to přijde moc povedený ;)
Okamžik II. mně tedy ten konec vyznívá docela absolutně..
Jinak.. Zajímavé.
Jinak.. Zajímavé.
Zaujalo, zajímavá hra se slovy. Jenom nerozumím závěrečnému přechodu k próze, ten na mě působí rušivě.
Do rukou kopí, pod stehna koně,
na ústa báseň - bratři moji!
boj? Možná se zimou..., odhazovat sníh...a tak :))
na ústa báseň - bratři moji!
boj? Možná se zimou..., odhazovat sníh...a tak :))
ublížit nám mohou všichni, i cizí, ale od nich to tolik nebolí...:) - je to ale vše jen náš subjekt. pocit, oni ubližují mě a já jim, jak oni neví, že ublížili, tak já často taky nevím, že se jich něco dotklo...je to složité. Pěkné zamyšlení.
úplně jsem si vzpomněla na píseň, co nám zpívala Lucie z Hory v Kutné Hoře před Vánoci...- o ďáblovi
" Já do Váš vidím
je tak snadné Vás dostat
až se za Vás stydím...."
krásné
" Já do Váš vidím
je tak snadné Vás dostat
až se za Vás stydím...."
krásné
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Capik [16], ludvig lerian [15], smarstin [14], Kaliban [9], magdalena [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

