05.10.2014 - 18:23
5(4.)
Amelie M.: úžasný :))))) a Sucháč tomu dodal korunu (třešničku)...:)
05.10.2014 - 18:20
14(8.)
Výstižné, tak reálné a něžné v tak krátkém úseku. :)
PS: Já už jednou ve vaně usnula a poslední okoupání to nebylo. Ale na všecko opatrně. :D
PS: Já už jednou ve vaně usnula a poslední okoupání to nebylo. Ale na všecko opatrně. :D
05.10.2014 - 18:17
11(11.)
fikce...občas vcelku neškodná, jindy se vymkne z rukou a způsobí nenapravitelné škody...
leč krásná to fikce, tak proč si to neužít, že? Tak přemyšlí každý, i taron :))
leč krásná to fikce, tak proč si to neužít, že? Tak přemyšlí každý, i taron :))
05.10.2014 - 18:11
16(15.)
Amelie M.: ano, sebepoznání, poznáme, že nejsme o nic lepší, ani horší, než ostatní...a že nás nic neopravňuje soudit druhé, což s takovou radostí děláme :)))
jo, jo...lidé a jejich vlastnosti, prostě úchvatné :) = doživotní studium .
jo, jo...lidé a jejich vlastnosti, prostě úchvatné :) = doživotní studium .
05.10.2014 - 18:08
5(3.)
ve skutečnosti je soumrak taky stín. Stín zeměkoule nebo obzoru. :D
05.10.2014 - 18:08
16(14.)
taron: myslím, že přes přiblížením k druhým, poznáváme tak trošku i sebe.. :)
05.10.2014 - 18:08
11(7.)
Sucháč: Amelie M.: Hm...jo, věčný naříkánek taron, stejně se zase zvedne :)))
05.10.2014 - 18:07
14(8.)
víš taron, myslím, že i když se stane něco, v našich očích zlého, nemusí to nutně v té vesmírné podstatě, znamenat opravdové zlo.. pokud existuje něco vyššího, než my.. pak to má asi nějaký smysl.. jen je pro nás těžké, to všechno pobrat a pochopit.. jinak s tebou souhlasím :)
05.10.2014 - 18:06
21(13.)
Zamila: já to neberu zas tak vážně. Já si jen při čtení tvého zápisku uvědomil, že bych v takové situaci (plavání v únoru) brblal naprosto stejně jako ten zmíněný, ne-li hůř.
Spojit pak romantické verše s přízemním cynismem byla vcelku jasná volba.
Spojit pak romantické verše s přízemním cynismem byla vcelku jasná volba.
05.10.2014 - 18:06
16(13.)
Amelie M.: Jsem ráda, že se líbí a jsem ráda, že nejsem sama, co chce alespoň na chvíli co nejpřesněji vidět očima druhého, je to totiž velmi vzrušující a poučné...protože vlastně nikdy se nemůžeme do kůže druhého doopravdy dostat, jen přiblížit, ale někdy to přiblížení je skutečně blízké a to pak hřeje.
05.10.2014 - 18:05
5(3.)
taron: pravdu díš.. Sir hledá opravdovost.. ale ta se v lidech jen těžko nachází.. ;)
05.10.2014 - 18:03
21(20.)
Pěkné ... :-) A je hezky asociační, že se to ke mně dostalo akorát dnes, v 78. výročí narození pana prezidenta, který pro mě nikdy nebude exprezident :-) Taky jsem o něm na studentpointu napsala pár článků, přičemž kvůli druhému, který mi neměl být vydán, jsem nakonec dobrovolně odešla ... Nakonec vydán byl :-) Ale ta moje hrdost, no ... Bylo v něm totiž o komunistech - bylo před volbami ...
K Václavu Havlovi dodnes cítím obrovskou úctu, když zemřel, docela mě to sebralo ... Pamatuji se, že jsem akorát měla před zkouškou z Architektury Blízkého východu, vůbec jsem se už nedokázala učit, když jsem zjistila, co se stalo ... Šla jsem pak ulicí a všude se ve větru mísily černé prapory s vůní pražených mandlí, s vůní přicházejících Vánoc ... Byl to zvláštní pocit štěstí v neštěstí ... Pan profesor byl z toho taky dost mimo, ale ne, my jsme museli psát test bez výmluv :-) Ostatně skoro nikoho kromě mě se to nedotklo ... Já, duše zatraceně citlivá ...
On byl totiž pan Havel přítelem mého dědečka, co od něj obdržel medaili za hrdinství ... Bojoval u Tobruku apod. a dodnes jsem na něj velice hrdá a brzy vydám knížku pamětí :-) Ale je to fuška ...
No, a pak k nim děda chodil na slavnostní obědy a tak ... Proto to spojení :-) Je pro mě filosofem, státníkem (posledním z uznávaných po celém světě), dramatikem a skvělým člověkem ... Pak si to porovnáme podle toho, jak bude vypadat pohřeb Václava Klause ;-) O Zemanovi nemluvě ... I když tam bude asi bujará společnost ;-)
K Václavu Havlovi dodnes cítím obrovskou úctu, když zemřel, docela mě to sebralo ... Pamatuji se, že jsem akorát měla před zkouškou z Architektury Blízkého východu, vůbec jsem se už nedokázala učit, když jsem zjistila, co se stalo ... Šla jsem pak ulicí a všude se ve větru mísily černé prapory s vůní pražených mandlí, s vůní přicházejících Vánoc ... Byl to zvláštní pocit štěstí v neštěstí ... Pan profesor byl z toho taky dost mimo, ale ne, my jsme museli psát test bez výmluv :-) Ostatně skoro nikoho kromě mě se to nedotklo ... Já, duše zatraceně citlivá ...
On byl totiž pan Havel přítelem mého dědečka, co od něj obdržel medaili za hrdinství ... Bojoval u Tobruku apod. a dodnes jsem na něj velice hrdá a brzy vydám knížku pamětí :-) Ale je to fuška ...
No, a pak k nim děda chodil na slavnostní obědy a tak ... Proto to spojení :-) Je pro mě filosofem, státníkem (posledním z uznávaných po celém světě), dramatikem a skvělým člověkem ... Pak si to porovnáme podle toho, jak bude vypadat pohřeb Václava Klause ;-) O Zemanovi nemluvě ... I když tam bude asi bujará společnost ;-)
05.10.2014 - 18:03
5(2.)
Hm..., poslední věta mluví za vše, a trká snad ještě víc, když je tak tučně! Von je vtip v tom, že jak figuríny jsou ze 100% falešné, tak i lidé dokáží být z 80% procent falešní a ten zbytek 20% zase neví, co vlastně chce:)))) Takže tak nějak, myslet to můžeš vážně, ale nevybereš si tak jako tak :)))