09.09.2014
4
1657 (14)
Vykastrován katastrem
štaflemi vyšťaven
ženou usoužen
prací vyprcán
v naváté vatě finance filtruje
pod čočkou třepot síťoviny
zasekl se v patvarech svátečních dnů

I ty dokáží zabolet
pravil všedně potulný ležák
zahodil strasti do propasti
čtyřista lidmi přepsaný elaborát
mlhavým svědomím proslavený

Uctívači shnilých jablek
z klece na kolech do kobky přezdobené
dvakrát denně decentně poklonit se hvězdě

Seřván setrvačníkem
strojem ustrojen
mramorem orámován
cenou ukončen
spasitelem spacifikován
bohem ohýbán
bahnem balzamován
duší udušen

Dneska ráno jsem doma něco zapomněl. Byl to můj strach a doposud se nevrátil. Pak jsem z okna trolejbusu zpozoroval své vtírající se stáří, poznal jsem ho skrze tupost ve výrazu prvaček. Ty jejich cíga trčící do nebes…mocnými povzdechy jim k tříletému údělu přitakávaly plíce mraků. Fasádníci za oknem si vesele pískají, nezajímají je nahořklé pamflety psané z čiré radosti, dopíjím čaj a vyrážím krájet kraj
 15.09.2014 18:55
Orionka: Loreley: Kleriska.KX: Dííííííííííky, próza bude, všechno bude.
 15.09.2014 18:29
Mně se teda ten přechod k proze líbí, aspoň je to trochu jinší kafe. :)
 14.09.2014 22:48
ten konec je skvělej
 09.09.2014 20:58
Zaujalo, zajímavá hra se slovy. Jenom nerozumím závěrečnému přechodu k próze, ten na mě působí rušivě.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.